Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Lekce absurdity

09. 08. 2007
4
9
2123
Autor
ThatGuy

Lekce absurdity

            V kotli bylo přeplněno a přetopeno. Ani to však nezabránilo následujícímu vyprávění:

Můj život nestál za nic. Doma mě nesnášeli a já nesnášel je. Ve škole mě nesnášeli a já jsem tam nechodil. Nebýt hudby, asi bych si dávno něco udělal (vytlačil bych si zubní pastu do bot nebo tak něco). A ono mi to brnkání docela šlo. Když jsem byl doma, jedl jsem, spal jsem a nebo jsem se snažil přesvědčit některého ze svých rodičů, že si tu dvoustovku opravdu zasloužím. Naštěstí právě v tomhle ohledu nebyl nikdy žádný problém, naši byli bohatí a kapesné jsem bral takové, že by se z něj uživil průměrný, nenáročný občan. I díky tomu jsme měli s klukama z kapely pronajatý byt, bez smlouvy, ústní dohodou a ručním zaplacením. Onen byt se stal postupem času dějištěm neřestí všeho myslitelného druhu, neřestí které byly tak neřestné, že bych se o nich radši ani nezmiňoval.

                        Dvanáct písní napsáno, stejně tak všechny čtvrtletní písemky, diktáty, slohy, ze všech předmětů jsem byl řádně a vcelku úspěšně vyzkoušen a v ruce jsem držel papír, který byl hmatatelným výsledkem mého půlročního snažení. Nedopadlo to špatně a tak jsme k našemu prázdninovému snažení dostali od našich zelenou. Jak jsem se zmínil, naši byli bohatí a tak zafinancovali vybavení, které jsme potřebovali. Celý červenec jsme s kapelou nacvičovali. Začátkem srpna jsme nahráli pět, dle našeho společného názoru nejlepších, písní a kopie jsme rozeslali po vydavatelstvích, jejichž adresy jsme nalezli díky zázraku zvanému internet.

            Jak je z dosavadního průběhu zřejmé, dostihli nás kladné reakce na náš počin, co nás však překvapilo, bylo to, jak moc to byly kladné reakce, ta nejkladnější zahrnovala jeden a půl milionu a dvacet procent ze zisku na vydání alba, k tomu jako bonus zajištění koncertní šňůry, tím pádem dalšího výdělku. Nahráli jsme, vydali nás, hráli nás, poslouchali nás a div se nám neklanili. A to znamenalo mnoho příjemného a hlavně to nejpříjemnější – žádná škola. A tak jsme si užívali neřestí jako dřív, náš malý byt však vystřídaly luxusní hotely a neřesti byly vystřídány opravdovými úlety, požíváním všemožných tvůrců dobré nálady a přátelství bylo nahrazeno kupou peněz.

            Po roce to na mě padlo. Napsání nového alba se již prostě nevyhnu. A tak jsem ho napsal, opět ho vydali a opět ho hráli. Všichni byli nadšení, snad s výjimkou kritiků, kteří konstatovali, že místo svěžích a neotřelých nápadů z prvního alba se jim nyní dostalo nastavované kaše a spíše podprůměrného výtvoru.

            A takhle by se asi celý proces opakoval a bylo by to jako… opakování jednoho procesu znova a znova. A i když to zní jako naprosto neumělecké pokračování, já bych za něj byl vděčný. Potkal mě o poznání umělečtější konec, konec vhodný spíše pro opravdu hodně extravagantní umělce. Jednou jsem se, ještě opilý, vracel domů. Byla bouřka, blesky lítaly všude kolem. Námahou a taky náhlým zájmem o to, že kůra je hnědá, byl jsem donucen opřít se o krásný, možná dokonce stoletý dub, opřel jsem se tedy. Identifikovat mé tělo jim trvalo čtyři dny.


9 názorů

RealPedro
22. 09. 2007
Dát tip
Jedno z mých oblíbených...

RealPedro
21. 09. 2007
Dát tip
dobré.

ThatGuy
25. 08. 2007
Dát tip
i kdyz se mi moc nelibi spojeni "na 16 dost dobre" stejne diky

na mňa miestami pôsobilo nezáživne, chýba tomu tá ľahkosť

R.P.
09. 08. 2007
Dát tip
tak to čakám viac takýchto na odreagovanie. a neboj sa aj napísať niečo dlhšie. síce to asi okrem pár ľudí nikto čítať nebude, ale ja si to rád prečítam

R.P.
09. 08. 2007
Dát tip
výborné. skvelo sa mi to čítalo*

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru