Pro mě...

jsi kamínek ponořený v oceánu

jsi vůně, kterou cítím k ránu

jsi naděje mých nadějí

jsi smutek, který krásně bolí

jsi rána vykrmená solí

jsi copánek -- rozpletený

jsi cesta -- vedeš ku obzoru

jsi člověk na dost vratkém voru

jsi vůle -- síla letět výš

jsi pravda starých moudrých stromů

jsi místo, kam se vracím (.. domů?)

jsi všechno, co už dávno víš

jsi úsměv v nekončící mlze

jsi světlo co se skrývá v slze

jsi krutý... ale neničíš

jsi moje leccos v každé chvíli

jsi pěna, co jsme právě smyli

jsi přípitek --- tak zvedni číš...

(16. 7. 2000)