Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

ON

05. 06. 2001
0
0
1017
Autor
Celinka

Už zase se proti mě něco spojilo,

asi to bude všemocný, zlý duch.

Bude to rok, co se to přede mnou tajilo,

doba, kdy ze rtů se mi tajil vzduch.

 

Proč opět probouzí moje vzpomínky,

rány na srdci byly zašité.

Tehdy z vlasů dělal mi pramínky

a jeho vzdechy byly hlasité.

 

Já nemohla ho nikdy milovat,

v srdci byl snad někdo jiný?

Byl to ten, který učil mě malovat

bílé lístky mokré kopretiny?

 

Můj život ve mě tehdy zrychleně zmíral

ubíjel ho, dusil a mučil.

Sice mi jediný s láskou na dlani zbýval,

ale nenávidět lásku mě učil.

 

Nelíbila se mi jeho mužská vůně, chování,

pohyby, rty, které si s mými nerozuměly.

Toužila jsem každý den po stmívání,

kdy moje oči by ho konečně neviděly.

 

Zatím vším stál něvědomky on,

který nevěděl nic, stále byl do mě zahleděn.

Mé srdce ale rozehřál jako zvon,

tedy kdo byl mou láskou podveden?

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


valerinka
10. 06. 2001
Dát tip
já to cítím všechno podobně...líbí se mi to!

Mea
07. 06. 2001
Dát tip
Půlku bych vyhodil a bylo by to skvělý

clovrdik
05. 06. 2001
Dát tip
hmm, takový nějaký, no nevím, no ..

Popelucha
05. 06. 2001
Dát tip
První sloka tam vůbec nepasuje. Zbytek je ok, téma je zajímavé, to mě chytlo. Místy je to kulhající v zájmu zachování rýmu, což jest podle mě škoda...

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru