Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seHřbitov darovaného života
21. 11. 2007
8
15
1860
Autor
Cairo
Večer byl mrazivý jak srpy
Dech nám šel od úst
jak se krátil
O sedmdesát let zpět
V tvé cele květy, Abbé
A tvoje mrtvé vlasy
válely se na hromadě
Zima u zdí zastrašovala svíce
Pro lásku boží
Kolik jich jen bylo
Mě stačily dvě oči
by naplnily moře
Co duší pevně objalo mě v tísni
Moje krev tekla s vaší
A nikomu z vás, lidé
už vrátit život nedovedu15 názorů
leenai: já ale nevím jestli to znamená že se ti ty dva poslední líbí nebo nelíbí. ale ono na tom asi ani nezáleží. musí tam být. neměla by bez nich smysl. kdyby se ti chtělo mi zodpovědět mou otázku, byla bych ráda. díky za zastavení.
Při vzpomínce na Osvětim mě taky vždycky zamrazí... Má to atmosféru a tipa si zasloužíš už za to téma *
Co snižuju? Ptal jsem se, co objevného se v básni děje. Vzpomínka na někoho přece není děj, to by jím pak v takovém pojetí snadno byl i krácený dech v mrazivém večeru.
Katugiro: snižuješ to. nemluvím o úrovni mého pokusu, o formu se vůbec nejedná. kvalita - nekvalita, k čertu s nimi. děj tam je. vzpomínka. pro některé možná skrytá. ale nakonec...báseň je věnovaná. kdyby si to M.K. mohl přečíst, asi by pochopil o čem mluvím.
Neděje, ale tím se přece kvalita nikdy nepoměřovala. Co objevného se děje ve verších následujících? ;)
katugiro: to mě mrzí.v prvních třech se totiž ještě vůbec nic neděje.
děkuji vám za zastavení*
První tři verše moc pěkné, po nich mi přijde, že se text už spíš rozmělňuje.
Petr_Fonvald
21. 11. 2007
trefil jsi se mi do noty. Postava katolického kněze M. Kolbeho mne vždy vzrušovala a nakonec inspirovala také k jedné básni. A tak za obsah musím dát tip.