Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePřestávám se omlouvat představám...
05. 12. 2007
11
15
1122
Autor
Santi€
trylky dnešního večera
mě lákají zapálit si
abych Tě alespoň cítila
s oblibou
mi mou
lehkovážnost vyčítáš
přituhuje to mezi námí
až k dlažebním kostkám
(nezbývá
než si vystačit
s obláčky
co mi jdou od úst)
natahujeme lásku na skřipci
dupeme
aniž víme
zda naše těla
domykají...
...vždyť víš :
...hrdé kočičí hřbítky/neskladná křídla motýlí/okteto pavoučích končetin/medvědí chrup...
dny bez nás vzlykají
zkusím si
vymydlit pokoru -
15 názorů
první strofa je úplně kouzelná - hlavně její druhá půlka moc moc. zbytek je ale úplně někde jinde a dojem dovede úplně zastínit .. škoda škoda .. :-/
Pochopila celkově:-). Protože někdy se mi stává, že musím číst víckrát, myšlenky mi utíkají... Ale na druhé čtení už se mi to všechno zcelilo v jednolitý obraz...:-) (který je působivý a zaslouží tip:-)
Mám slabost pro ta hezky dekadentní "ou":-) Mohlo se to hOUpat déle na hlaváčkovské vlně:-)... Ale i tak se mi líbí. Na druhé přečtení pochopeno a oceněno* :-)