Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seLazaret Eden /když se nikdo nedívá/
Autor
Santi€
jsme k sobě patami
já a moje sestra za zrcadlem
ta co si je jistější v kramflecích
říká mi:
proč váháš?
probuď si oči
na konci nebe
je lazaret Eden
kde těšit se na vánoce
je jako jízda na hřbetu
prošedivělého vlka
s bělmem prostouplým krví
tam trestá se
jen tak poletovat
a zástup modloslužebníků
na špičkách možností
přivazuje na prsty snů
olověná závaží
přitom se bojí holubů
vade mecum
ztracená ulice
vstupné dobrovolné
s sebou
náplast přes ústa
i kdyby přítomnost
byla mráz za nehty
smutek se rouhá
dokud je hladina
dva milimetry nad vinětou
a když se nikdo nedívá
odvracím své já
a bezděčně vzlykám
jen jedenkrát
stál v parku proti větru
svatý Blažej
kdybych se nezapomněla pokřižovat
mohla jsem mu nabídnout
alespoň vlažnou vodu s medem
takhle se mi možná jenom zdál
a zanechal podloubí
v jinak hladovém dni
za který nestojí za to ani škytat
v tu chvíli se rozkřičely zvony
tak chtěla bys umět létat?