Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNikdo
03. 03. 2008
11
16
1080
Autor
Santi€
nikdo nic nijaký ničí žádný sám
po břehu řeky se procházel jeden smutný pán
a na hladině kruhy se vzdalovaly....
ne..to ten kámen.....
prořízl ticho?
ne
spadl do vody s hrůzostrašnou beztvarostí a neudělal víc než malé nesmělé žbluňk
na nic
na víc
zbytečně....
nevyřčené bolí víc než lži..
ten ta to tenhle onen tentýž sám
takový týž
hlemýžď
šláp
mám je rád.....
po břehu řeky se procházel jeden smutný pán
a na hladině kruhy se vzdalovaly....
ne..to ten kámen.....
prořízl ticho?
ne
spadl do vody s hrůzostrašnou beztvarostí a neudělal víc než malé nesmělé žbluňk
na nic
na víc
zbytečně....
nevyřčené bolí víc než lži..
ten ta to tenhle onen tentýž sám
takový týž
hlemýžď
šláp
mám je rád.....
16 názorů
nelbližší mi je ta první sloka, jinak se mi moc libí hravost ze slovy.
Nicollette
04. 03. 2008
Asi jako Laura, tedy zdá se mi dost dobrá. Nějak mi nesedí jen pointa, ale přesně nevím, proč. Možná ten hlemýžď, šláp, příliš konkrétní představa, jako by ten široký prostor (abstraktní) najednou přišpendlila do jediného bodu. Možná je to schválně, ale mně to přijde trochu násilné. Asi se prostě vylekala moje sentimentálně naladěná dušička, když to křuplo :-)*