Mona II

Pro Moniku... po roce

Ty nejsi skrytá ve tmě To moje duše byla černá Tak neboj se a veď mě A skoro je už z Tebe žena Jsi andílek a démon A očima mě trochu spoutáváš Proč na tváři máš slzy Nic není, nikdo neumírá Jen něco mě dnes mrzí Však víc se pro nás otevírá Jsi šelma, noční dravec A přitom dětskou něhu v sobě máš Nenabídnu Ti sliby Hrst perel ani peří z páva A znova se mi líbíš A znova ráno voní káva A znova budu mlčet Jak mlčí ten, kdo chtěl by nejvíc říct Já vím, že zas se vrátím A vím, že bude tam i ona Zatím ji možná ztratím Má nebezpečně krásná Mona Co zaklela mě do tmy A kromě ní už není tady nic…

---