Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNěmé písně
31. 08. 2008
1
1
1324
Autor
Monie_Kim
s rozbřeskem vítáš mě stejně
jako slunce zdraví květ
modrý háv z nebe k mým střevícům
z vrcholů světa dáš
a pro úsměv můj
přinutíš kapky v moři
zpívat
přehlédnout nelze
víry dost v nás dva máš
za nás oba
nadšením přetékáš
(..a já?
uvnitř sténám,
a proklínám cit,
chci posledním momentem
ty mříže prorazit)
tolika štěstí nedá se snést,
v pomatení smyslů
snad
-jsem tvým snům
už jen nevěrná,
pomoc nehledám
neumím bojovat
ta tma přišla nězvána
a teď je mou součástí
mezi námi
proč ji nevidíš?
(..a ty?
dál solíš moje
rány a skládáš nám
němé písně
budoucnosti)
ranní melodie nevnímám
pouliční lampy
do očí mi
nepřítomnost rozžhnuly,
šedomodrý chlad
do hrudi sám sebe
ukládá
tvým představám
život už nevdechnu
však nelituj
něco přec nám zůstává
(..a my?
v paralelách
těch miliónů světů
už neprotnem se
nikdy víc)
jako slunce zdraví květ
modrý háv z nebe k mým střevícům
z vrcholů světa dáš
a pro úsměv můj
přinutíš kapky v moři
zpívat
přehlédnout nelze
víry dost v nás dva máš
za nás oba
nadšením přetékáš
(..a já?
uvnitř sténám,
a proklínám cit,
chci posledním momentem
ty mříže prorazit)
tolika štěstí nedá se snést,
v pomatení smyslů
snad
-jsem tvým snům
už jen nevěrná,
pomoc nehledám
neumím bojovat
ta tma přišla nězvána
a teď je mou součástí
mezi námi
proč ji nevidíš?
(..a ty?
dál solíš moje
rány a skládáš nám
němé písně
budoucnosti)
ranní melodie nevnímám
pouliční lampy
do očí mi
nepřítomnost rozžhnuly,
šedomodrý chlad
do hrudi sám sebe
ukládá
tvým představám
život už nevdechnu
však nelituj
něco přec nám zůstává
(..a my?
v paralelách
těch miliónů světů
už neprotnem se
nikdy víc)