Cesta k moci 2

Darwin Zahn už není ten mladý navigátor,kterým byl při svém příletu do neznámých oblastá.Nyní je Kapitánem vlastní hlídkové lodi a je na rutiní hlídkové misi.Problémy ale nečekaně přijdou a nebudou se týkat jeho jeho, nýbrž celých neznámých oblastí. Cestak moci pokračuje.

Cesta k moci 2

 

1

 

Darwin Zahn,v černé bitevní zbroji kráčel chodbami svého velitelského křižníku Predátor.Už uběhly dva roky od jeho příchodu do neznámých oblastí a za tu dobu se hodně věcí změnilo.Hlavně on se změnil. Začínal jako pouhý asistent kapitána,který jej do neznámých oblastí přivedl a nyní velel vlastnímu hlídkovému uskupení.

Míjel své podřízené,kteří jej zdravili jménem,protože na palubě své lodi neměla rád,když se až moc dbalo na protokol.Dorazil ke dveřím vedoucím na můstek,před kterými stáli dva vojáci na stráži.Byla to spíše obřadní pozice,protože dostat se na tenhle křižník bylo prakticky nemožné.

Vstoupil na můstek a usadil se do kapitánského křesla,odkud měl výhled průzorem ven a měl dokonalý přehled o dění.Křeslo bylo navíc vybaveno velikým množstvím obrazovek a tak mohl sledovat dění na lodi,její stav a spoustu dalších věcí.

Jedna obrazovka ukazovala plavidlo samotné.Jeho skoro dvě stě metrů dlouhé plavidlo mělo zadní část vypadající jako rejnok,díky širokým křídlům,uprostřed s pěti motory,uspořádanými do kruhu.Vespod i na vršku křídel se navíc nacházelo šest neuvěřitelné silných děl.Samotná přední sekce vypadala jako hrot šípu a právě po jeho obvodu byly soustředěny těžké zbraně,protože díky klínovému tvaru mohli střílet i před sebe všechny najednou.

Plavidlo na první dojem vypadalo jako postavení lidskou rukou,ale mísili se vněm technologie desítek rozdílných národů.Tady,v regionech divokého vesmíru byly takové technologické možnosti,o kterých si lidé v jeho galaxii mohli nechat jenom zdát.Darwin věřil sice už dříve že v jiných galaxiích jsou rasy vyspělejší a inteligentnější než jeho,lidská,ale ani ve snu jej nenapadlo že až tolik,jako ty,se kterými nezávislá vláda divokého vesmíru obchodovala a měla za přátele a spojence.

Jeho plavidlo bylo vybaveno neuvěřitelně silným štítem od národa jménem Dareiové.Úžasné rasy, jejíž veškerá technologie byla založená na organických a mechanických materiálech a samotný projektor vypadal jako pulzující koule,sotva metr v průměru,protkaný trubicemi.Jelikož se jednalo o částečně živého tvora,tak nepotřeboval elektřinu k chodu.

Posádka jej ale musela krmit jistým druhem krystalů,ale i to bylo zanedbatelné.Tvorovi stačil jeden krystal velikosti lidské hlavy,aby fungoval celý měsíc a samotné krmivo se dalo snadno vydolovat na většina asteroidů ve velikém množství.

Tvor se jim za to odmění neuvěřitelně silným energetickým polem,které pohlcuje energii laserů,nebo výbuchů střel a pomáhá tak tvorovi být ještě silnější.Štít se samozřejmě dal zrušit,pokud byla na blízku nějaké loď,schopná pohlcovat energii ve svém okolí.Dareiové měli i tyto lodě.

Pancíř lodi byl zase další novinkou od čistě technologicky založeného národa,kteří ani neměli verbální jméno a komunikovalo pouze pomocí složitého počítačového kódu.Říkalo se jim prostě národ nula jedna.

Plášť lodi tvořili miliardy destiček,z nichž každá dokázala snést ohromné zatížení,nebo teploty a ještě byla schopná se sama opravovat.Nanotechnologie byla prostě úžasná věc v rukou národa nula jedna.

Vnitřek lodi už byl mix všech další ras.Vzduch zajišťovaly malé houby,vytvořené národem Natura, které dokázaly přeměňovat oxid uhličitý na kyslík stejně rychle,jak člověk přeměňuje kyslík na oxid uhličitý. Generátor který dodával lodi energii pracoval na principu fůze,kdy extrahoval energii z vody.Dar od národa Maelo.A takhle by se dalo pokračovat dál.

Kapitolou sami o sobě byly zbraně.Plavidlo mělo několik raketových sil s hlavicemi všech druhů,ale neměli žádné laserové děla.Místo nich používalo daleko nebezpečnější plazmatické.Tato technologie byla sice známá i v Darwinově galaxii,ale rozhodně ne na takové úrovni,na jakou ji dovedl militárně zaměřený národ Keito.Normální děla dokázaly vystřelit jeden paprsek a potom se musela znovu nabít,což trvalo skoro půl minuty,ale tenhle národ je dokázal upravit tak,aby střílely rychlosti dvou ran za vteřinu a každý paprsek měl dost síly a rychlosti na to,aby vyřadil všechno od stíhaček,po větší lodě.

Energii jim dodával plazmatický generátor,založený na organické bázi.Vypadla jako had a ačkoli to Keitové nikdy nepřiznali,tak v tomhle ohledu spolupracovali s Darei.Tvor se totiž živil jistým druhém vesmírného prachu,kterého bylo všude ve vesmíru hojně a měnil jej na čistou plazmu.

„Kapitáne,“řekl muž u senzorů. „Máme tady návštěvu.Právě vyskočila z hyperprostoru.“

„Identifikace?“zeptal se Darwin.

„Haradi,“řekl muž. „Plavidlo se identifikovalo jako Poutník.“

Darwinovi na tom nebylo nic divného.Haradi byly cestovatelé a navíc žili neuvěřitelně dlouho.Jako své poslání berou prozkoumat vesmír a vše co nabízí.Navíc byly velice mírumilovní,ale jejich lodě byly kvůli nebezpečí vybaveny dost silnými zbraněmi a štíty.Jenom zřídka je však používali.

Darwin aktivoval vysílač. „Tady je Darwin Zahn,“řekl. „Kapitán bitevníku Predátor,velitel deváté hlídkové skupiny Nezávislé vlády divokého vesmíru.Zdravím poutníky národa Haradi.“

Komunikační obrazovka ožila a ukázala se na ni vysoký humanoidi s protáhlou hlavou,očima částečně zakrytými nadočnicovými oblouky a širokými rty.Na sobě měl šedé vrstvené roucho,které bylo pro poutníky jeho národa typické,

„I já vás zdravím,Veliteli Zahne,“promluvil Haradi příjemným hlasem. „Omlouváme se že narušujeme vaše teritorium,ale dostali jsme se do problémů s piráty.Přišli jsme vás požádat o pomoc.“

„Velice rádi vám pomůžeme,“řekl Darwin. „Pokud nám pošlete koordináty místa,kde jste se s nimi setkali tak se postaráme o náležitá opatření,aby u nikoho neobtěžovali.“

„Mohu vás poprosit o to,abyste jim pouze ustředil lekci,ale nezabil je?“zeptal se Haradi.

„Zajisté,“řekl Darwin. „Vím jak si vážíte života a to i života těch,kdo stojí proti vám.Zajmeme jejich lodě a dovezeme je na jejich svět,kde se úřady postarají o jejich osud.“

„Velice vám děkuji,Veliteli Zahne,“řekl Haradi.

„Kampak směřujete?“zeptal se Darwin.Toto byla možná špatná otázka,ale nemohla si ji odpustit.

„Kamkoli,kde je to možné,“řekl Haradi vesele. „Zrovna přilétáme z Athia.V tuto roční dobu je tam nádherně.“

„To věřím,“řekl Darwin. „Budete chtít na cestu doprovod?Mohu vám jej zajistit po dobu,co budete v našem prostoru.“

„Děkuji za vaši štědrost,ale to nebude nutné,“řekl Haradi. „Pokud narazíme na nějaké potíže,tak jistě bude poblíž někdo jako vy,aby nám pomohl.“

„Dobrá,“řekl Darwin. „My se nyní postaráme o ty piráty.Doufám že se ještě někdy uvidíme.“

„Já taky,“řekl Haradi. „Světlo tisíců sluncí ať svítí na vaši cestu.“

„I na vaši,“řekl Darwin a ukončil spojení. „Máme koordináty?“

„Ano,“řekl komunikační důstojník.

„Už jsou v navigačním počítači,“řekl navigátor.

„Plnou rychlostí vpřed,“řekl Darwin. „Nechceme je přece nechat čekat,pokud tam ještě jsou.“

O několik vteřin už letěl Predátor hyperprostorem.

„Já myslím,že tam určitě budou,“řekla jedna žena u kontroly letových tras. „Je to dost frekventovaná hyperprostorová spojnice.Je škoda že je v zemi nikoho.“

„Kdo by stál o prostor mezi galaxiemi?“zeptal se muž u zbraňového stanoviště.

„Přece my,“řekl Darwin s úsměvem.

K cíli dorazili za několik minut a to už byla posádka v plné bojové pohotovosti.Děla byla odjištěná a osm stíhaček,které Predátor nesl čekaly na svou příležitost.Vypadali prakticky stejně jako veliké plavidlo a zbraňově se také moc nelišili.I oni používali plazmatická děla,ale samozřejmě mnohem menší než ta na Predátorovi.

I ony měly ve svých útrobách živý generátor štítů,ale protože byl potřeba jenom pro ochranu malé lodi,tak měl sotva velikost pěsti dítěte,ale silou si nijak nezadal se svým velikým příbuzným.Zbraním zde dodávali energii pouze plazmatické články,ale ty dokázali vystřelit opravdu hodněkrát,než se vybily a musely se vyměnit za jiné.Nesly taky elektromagnetická děla,které dokázala vyřadit systémy lodě.Navíc byly vybaveny silnými motory a tryskami,které jim dovolovali dělat neuvěřitelně rychlé manévry.Pro tuto příležitost nesl každý stíhač pod trupem připevněné dvě veliké elektromagnetické bomby.

„Jsme skoro na místě,“řekl kormidelník a o dvě vteřiny později se plavidlo vynořilo z hyperprostoru. Před sebou spatřil veliký roj stíhaček a za nimi čekaly dvě plavidla,které predátora velikostně překračovali asi o sedmdesát metrů a byly vyzbrojeny úctyhodným počtem laserových děl.

„Vysílají na všech frekvencích,“řekl komunikační důstojník.

Darin aktivoval obrazovku,přes kterou komunikoval s Haradi a spatřil,že s ním mluví člověk.Byl to drsně vypadající muž s dlouhými hnědými vlasy a studenýma modrýma očima.Na sobě měl černou uniformu s opaskem,na kterém bylo vidět pouzdro se zbraní a na nohou měl vysoké boty.Hrudník mu zdobila řada vyznamenání a řádů,ale Darwin tak nějak tušil,že on si nevysloužil ani jeden.

„Tady je Kapitán Hatanských nájezdníků,“řek muž drsným hlasem.Už jenom z toho názvu bylo jasné, že se jedná o piráta. „Okamžitě vypněte motory a zbraně,jinak vás rozstřílíme!“

„Tady je Darwin Zahn,“řekl. „Kapitán bitevníku Predátor,velitel deváté hlídkové skupiny Nezávislé vlády divokého vesmíru.Byl jsme upozorněn plavidlem poutníků Haradi že se tady pohybují nějací piráti. Z toho jak jste se představil a jakou máte palebnou sílu soudím,že mluvil o vás.“

„Jestli myslíš tu malou rachotinu co kolem proletěla a zdrhnula,tak jo,“řekl Pirát. „A byl jsem na ně hodný.Ty se raději vzdej,nebo skončíš hůř než oni.A mezi námi,můžeš být klidně vládce vesmíru a mě je to jedno.O té tvojí vládě jsem nikdy neslyšel.Nejspíš jsi od fochu,ale já doopravdy nemám rád konkurenci.“

„Hodláte snad zaútočit na mé plavidlo?“zeptal se Darwin. „Radím vám dobře,abyste mi nevyhrožoval.A já nehodlám padnout na kolena před pirátem.Radím vám abyste se vzdal.Budete zatčen a převezen na vaši domovskou planetu,kde vás předáme do rukou kompetentních úřadů.Přísahám že od doby co budete zajati a dovedeni na vaši domovskou planetu vám nebude zkřivený jediný vlas.“

„Jsme v přesile,“řekl Pirát samolibě a smál se.

„Možná,“řekl Darwin. „Na rozmyšlení máte minutu.Nechtějte po nás,abychom se do vás pustili plnou silou.“

„Klidně,“řekl Pirát. „A víš co?Já začnu sám.“Ze dvou lodi za stíhačkami vyletěl vstříc Predátorovi houf raket.

„Tohle chápu jako projev agrese,“řekl Darwin klidným hlasem. „Raději byste měl ty střely odvolat.“

Pirát se jenom usmíval a čekal.Střely narazili do štítu Predátora,ale ty jenom explodovaly a nic po nich nezbylo.Pirát vytřeštil oči a neměl slova.

„Tímto jste projevil agresi vůči lodi Nezávislé vlády divokého vesmíru,“řekl Darwin naprosto klidným hlasem. „Mírové řešení již není možné.“Ukončil spojení a pousmál se. „Stíhači mají zelenou.Zaměřte energetické střely na velké lodě.Nezapomínejte.Náš cíl ochromit je.“

Paluba se lehce zachvěla,jak ze střílet vyletěly malé rakety a mířili k velikým lodím.Štíty prorazili jako nic a explodovaly v jasně modrém záblesku.Pokud by se někdo podíval blíž,tak by spatřil malé modré blesky,které vyřadily systémy lodi.Nahodit jej bude trvat velice dlouho.

Stíhačky se mezitím pustili do rojů pirátů,kteří však byly příliš nekoordinovaní a nezávislé,takže nemohli ohrozit Darwinovu letku.Jejich cílem ale nebylo zasáhnout všechny stíhačky.Chtěly je pouze dostat blízko sebe.

Darwin čekal a sledoval taktickou obrazovku.Byly na ní zobrazeny jeho stíhačky a kolem každé byla veliká sféra.Kapitán čekal,až budou všechny stíhačky v této sféře.

„Bomby,“řekl Darwin a jeho stíhačky vypustili elektromagnetické nálože,načeš utekly do hyperprostoru.Bomby explodovaly v jasné modrém záblesku a proměnili všechny stíhačky na kusy kovu ve vesmíru.Veliké lodě tyto bomby jenom dočasně vyřadili,ale stíhačky kompletně vypálili.

„Chytač,“řekl Darwin a z Predátora vyletělo plavidlo,podobné pavoukovi,přičemž každá z „nohou“ měla na svém konci jakousi parabolickou anténu,ze které vycházelo modré světlo.Plavidlo přiletělo mezi vyřazené stíhačky a modré světlo zesílilo,jak je chytilo do gravitační pasti.

Darwin vstal z křesla a pousmál se.Jeho vojáci jsou dobří. „Přitáhněte je do zabezpečeného doku,“ řekl a sledoval,jak chytač míří se svou kořistí zpátky k Predátorovi. „Tak půjdeme ty lodě obsadit.V případě nějakého problému mě kontaktujte.“

Bylo o něm všeobecné známo,že vždycky šel do boje v čele svých vojáků a i když dneska šel proti neorganizovaným pirátům,tak nehodlal dělat něco jiného.Neztrácel čas převlékáním se do bitevní zbroje, protože ji už měl na sobě.Jenom se musel zastavit ve zbrojnici a vzít si plazmatickou pušku.Ta měla jako vedlejší nastavení omračující paprsky.Když dorazil do hangáru tak už tam čekaly čtyři raketoplány,každý pro dvacet vojáků.

Nasednul do raketoplánu,který mířil k plavidlu,na kterém byl velitel pirátů.Měl v plánu se s ním setkat osobně.

Lodě se zvedly,proletěly vzduchovou bariérou a rychle mířili k velikým plavidlům.Lodě se rozdělily a zamířili k velikým bitevníkům,přičemž jeden se přilepil na trup na přídi,kousek od můstku a druhý uprostřed,v generátorové sekci.Rychle utvořili přechodovou komoru a pomocí plazmatických vrtaček proříznuly do tlustých plášťů lodí díry.

Darwin prošel nově vytvořeným přechodovým tunelem jako první a ihned zakleknul.Ihned se k němu přidali jeho spolubojovníci a zaujali obrannou formaci.Na palubě byla tma,což bylo pochopitelné,když energetické střely vyřadily lodní systémy.

Ale zbroje,které na sobě Darwin i ostatní vojáci byly na takové věci připravené.Nejenže svému nositeli několikrát znásobovali jeho sílu,ale také byly dokonale utěsněné a ochránili proti jakémukoli jedovatému plynu,kyselině a dokonce i ve vakuu,díky houbám od národa Natura.Helmy navíc obsahovaly několik modů vidění,detektor pohybu a dokonce i laserový naváděcí systém.Samotné zbroje vyvinul národ Shiniba,který byl sice mírumilovný,ale paradoxně měl nejlepší zbrojíře.

Darwin mávnul rukou před sebe a skupina se dala do pohybu.Plán byl jednoduchý.Jeho skupina obsadí můstek a druhá zase energetickou sekci.Nepřátelé pak bývají mnohem ochotnější se vzdát,když ví že jim dochází vzduch,protože stroje,které jej vyráběly nefungují a oni je nemohou zprovoznit.

Skupina postupovala v klasickém uskupení,kdy deset vojáků hlídali předek a zbylých deset tvořilo zadní voj.Všude kolem se ozýval dusot nohou,ale piráti si zjevně vážili svého života natolik,aby se nepouštěli s vetřelci do křížku.Darwin tuhle situaci zažil už hodněkrát.

Můstek ale vše vynahradil,protože dveře na něj byly opevněné a k každého místa trčely hlavně pušek.

„Odložte zbraně a vzdejte se,“řekl Darwin klidným hlasem. „Nestojíme o problémy.“

Odpovědí mu byla palba,která však byla zcela naslepo a k Darwinovi se ani nepřiblížila.

„Šok granát,“řekl Darwin a čtyři vojáci vytáhnuly kulaté předměty,stisknuly na jejich vršcích červené tlačítko a hodili je pirátům k nohám.Zazářilo modré světlo a celá skupina v klidu přišla k paralyzovaným pirátům.Deset vojáků se jalo spoutání pirátů šest vojáků začalo instalovat na dveře gravitační páčidlo.To fungovalo na principu dvou tyčí,které působili ohromnou gravitační silou proti sobě.Dveře se tak se začaly pomalu otevírat.Sotva se mezi nimi objevila dost veliká mezera,tak dovnitř vletěly další čtyři šok granáty a opět následoval modrý záblesk.

Darwin a jeho skupina vešli dovnitř a naskytl se jim pohledl na můstek,kde všude leželi omráčení piráti.Šok granát měl neuvěřitelné pole působnosti.Podíval se na chronometr,instalovaný do zbroje. Neuběhnulo ani šest minut a můstek byl obsazený.V tuto dobu je jistě i generátor pod kontrolou jeho vojáků a za chvíli bude klid úplně.

Darwin procházel kolem paralyzovaných pirátů,zatímco jim jeho vojáci nasazovali pouta a hledal kapitána.Našel jej u průzoru a osobně mu pouta nasadil.Brzy se probudí a pak si s ním rád popovídá. Aktivoval vysílačku. „Jak to vypadá?“zeptal se.

„Už máme strojovnu,“zaznělo ve vysílačce. „Měli jsme tady pár kontaktů,ale nějak se těm pirátům nechce bojovat.Škoda.“

„Super,“řekl Darwin. „Držte to tam a pokuste se ten generátor nahodit a až se tak stane,zavolejte mě.“

„Jasně,Darwine,“řekl las ve vysílačce.

Darwin přepnul frekvenci a spojil se s týmem na druhé lodi. „Jak to tam vypadá?“

„Kompletně obsazeno,“zaznělo z přístroje. „Zprovoznily jsme hlavní generátor,řekly ultimátum a zase jej vypnuly.Čekáme na jejich odpověď.“

„Výborně,“řekl Darwin. „Informujte mě o vývoji situace.“Jeho pohled upoutal velitel pirátů,který se zrovna probouzel.

„Hlavni generátor zprovozněn,“zaznělo ve vysílačce. „Máme jej zapnout?“

„Jo,“řekl Darwin a v tu chvíli se světla rozsvítila.Přešel ke komunikačnímu panelu a zapnul interkom. „Tady je Darwin Zahn,velitel deváté hlídkové skupiny Nezávislé vlády divokého vesmíru.Vaše plavidlo bylo obsazeno.Máme kontrolu nad můstkem i nad generátorovou sekcí.Jenom pro tento účel jsme ji zprovoznily, abyste mohly vyslechnout,co vám chci říct.

Vzdejte se a budete odvezeni na vaši domovskou planetu,kde budete předáni úřadům.Do té doby se vám nic nestane.Pokud se rozhodnete bojovat,tak budete zabiti bez milosti a pokud si myslíte že vám pomůže když se schováte a počkáte až odejdeme,tak ani to není nejlepší volba.Zničili bychom generátory a vzali lodě do vleku.Jistě víte co se stane,když generátory nepracují.

Doufám že se rozhodnete vzdát a nebudeme muset sáhnout ke zbraním.Ti,kteří se rozhodli vzdát, nechť se dostaví hlavního hangáru této lodi,samozřejmě beze zbraní a odtamtud budou odvezeni na Predátora.Ti,kteří se rozhodnou zůstat,tak zůstanou,ale nezapomínejte na to,co jsem říkal ohledně generátorů.Na příchod do hangárů vám dám sedm minut.Pak splním to,co jsem řekl.“Ukončil spojení a potom pohlédl na velitel pirátů.

Darwin pohlédl průzorem na druhé plavidlo a pak na Predátora.Aktivoval vysílačku. „Tady Darwin,“ řekl. „Pošlete sem raketoplány pro zajatce.“Vrátil přístroj na opasek a potom kývnul na dva vojáky kousek od sebe. „Tohohle chci odvézt v prvním transportu.Dejte ho na samotku a nenechte jej s nikým promluvit.“

Vojáci přikývnuli a vzali piráta pryč z můstku,zatímco Darwin zůstal a dohlížel na můstek,spolu se zbytkem jeho lidí.

 

2

 

„Odkud jste?“zeptal se Darwin už poněkolikáté,ale pořád měl klidný hlas.Vyslýchání byla náročná práce,ale on ji zvládal. „Jaký je váš domovský přístav?“

Pirát mlčel a jenom se škodolibě usmíval.

„Nechápu vás,“řekl Darwin a posadil se do ne příliš pohodlné kovové židle.V té samé,jenom opatřené pouty seděl i pirát a kolem postávalo osm vojáků s plazmatickými puškami. „Jste zajat,vaši lidé taky a mí inženýři se nyní prohrabují ve vašich počítačích,takže brzy najdu odpovědi sám.Proč nejste trochu sdílnější?Bylo by vám to jistě přičteno k dobru.“

Pirát mlčel.

„No dobrá,“řekl. „Můžeme tady zarytě mlčet celou dobu,než inženýři ujistí z vašeho počítače polohu vašeho domovského světa.Pak mu už nebudete potřebný a nebude již nutné,abych s vámi zacházel tak dobře,jak s vámi zacházím nyní.“

„Nemůžeš mi nic udělat,“řekl Kapitán. „Galaktické zákony zakazují mučení.“

„Tady nejste ve své části galaxie,“řekl Darwin. „Tohle je divoký vesmír a tady platí zákony Nezávislé vlády divokého vesmíru a ty povolují zacházet se zajatci podle toho,jak jsou sdílní,nebo ochotní spolupracovat s vojáky vlády.Nejsem zrovna nakloněný představě mučení a upřímně,je mi tato technika získáváni informací cizí.Jsou ale i jiné způsoby,jak vás donutit mluvit.Kupříkladu samota.Víte co to udělá s vaší psychikou,když jste nějakou dobu zavřený sám,v absolutní tmě a tichu?“

Zapípala mu vysílačka a zvednul ji.Nikdo ale na druhém konci nebyl.Byla to jenom součást výslechové metody.Předstíral že někoho poslouchá. „dobře,“řekl nakonec a vypnul vysílačku. „Tak jsme se dostali k vašim datům.Trochu mě zaráží. že jste letěli takovou dálku z Alektra až sem.No,ale měl jste možnost.“Tohle věděli jenom proto,že zkontrolovali jenom jejich letový počítač.Svět o kterém mluvil byl velice blízko hranici galaxie a divokého vesmíru. „Svou šanci jste měl.Než se plně seznámíme s vaším počítačem,což bude trvat dlouho,tak budete přesunut na samotku.Odvěťte ho.“

„Počkejte,“vyjekl Pirát. „Rozmysle jsem si to.“

Darwin se pousmál. „Dobře,“řekl. „Ušetřil jste nám moře času.Takže mohu se vás ptát a vy budete odpovídat?“

„Ano,“řekl Pirát.

„No dobře,“řekl Darwin. „Kdo jste?“

„Jmenuji se Sanchez Niles,“řekl Pirát. „Já a celý můj gang pocházíme z Onseonu.“

„Onseonu?“zpozorněl Darwin. „Čtvrté planety soustavy Ceria?“

„Ano,“řekl Pirát.

Darwin byl překvapený.Myslel si,že tihle piráti pocházejí odněkud z divoké vesmíru,ale oni byly ze známé galaxie.Tohle bylo doopravdy překvapující.Konečně se dozví něco o dění z místa,odkud pochází. „Jak to tam vypadá?“zeptal se.

„Jak asi,“řekl Pirát. „Vláda nestojí za nic a každý krade jak může.“

„Kdo je  této chvíli největší zločinecký bos?“zeptal se Darwin.

„Nějaký Murgus Halley,“odpověděl Pirát. „Vládne pár planetám a má největší flotilu.V poslední době dokonce expanduje a snaží se pohltit nebo zničit všechny ostatní malé bosy.Galaktická vláda jej nepokládá za takovou hrozbu,aby proti němu šla,protože vládne systémům okraje.“

Darwin si zamnul bradu.Nezávislá vláda divokého vesmíru už dlouho chce navázat alespoň nějaké styky se systémem okraje,ale zatím to je jenom věc diskuze.Mnoho členů si myslí,že by takhle na sebe upozornili galaktickou vládu a ta by se o neznámé oblasti začala zajímat až moc intenzivně.A to rozhodně nikdo nechtěl.Nejprve by tady měli jenom vládní zástupce,potom vládní vojsko a nakonec i jejich zákony a nařízení.Ve výsledku by jednoznačně ztratili svou nezávislost a o to rozhodně nestáli.

„Děje se momentálně v galaxii něco zajímavého?“zeptal se Darwin. „Nějak nemáme moc kontaktů se známým vesmírem.“

„Nic moc,“pokrčil Pirát rameny. „Snad jenom něco,co by vám mohlo zavařit ještě víc,než my.“

Darwin zpozorněl. „O co jde?“zeptal se.

„Galaktická vláda se rozhodla expandovat,“řekl Pirát. „Trvalo jim to teda sakra dlouho a díky té korupci ve vysoké politice si všichni mysleli že se toho ani nedočkají,ale nějaký chlap,kterému nemůžu přijít na jméno,to nakonec prosadil.Pošlou sem expediční flotilu,aby zmapovali neznáme oblasti a založili kolonie.“

„O jaké půjde lodě?“zeptal se Darwin,ačkoli tušil,že to pirát vědět nebude.Mýlil se.

„Hlavně bitevníky a kolonizační lodě,“řekl. „Alespoň tak to tvrdí v propagačních a náborových materiálech.Na lodi nějaké mám.Jsou v mé kajutě na palubě D,pokoj čtrnáct.Myslím že jsem je nechal na svém stole.“

Darwin instruoval jednoho podřízeného na zajaté lodi,aby mu dokumenty přinesl. „Dobře,“řekl. „Poskytnul jste nám velice zajímavé informace.Rád bych si s vámi potom znovu promluvil.Nyní vás pošlu k vašim lidem.Samotka není třeba.“

Když vojáci odvedli piráta pryč,tak Darwin taky odešel a zamířil rovnou do své kanceláře poblíž můstku.Vstoupil před holografický projektor a zadal frekvenci,se kterou se chce spojit.Během několika minut se hologram rozjel a vymodeloval postavu vysokého muže v bitevní zbroji bez helmy.Měl světle hnědé vlasy,temně modré oči a ostré rysy,ale rozhodně ne tak,jako Darwin.

Darwin pokývnul hlavou. „Zdravím pane,“řekl. „Tady je Darwin Zahn.“

„Rád tě vidím,Darwine,“řekl muž. „Jak jde hlídka?Už jsme byly informováni o tom,že jste pomohli našim přátelům Haradi a že jste se vydal za piráty.“

„Ano,“řekl Darwin. „Zajaly jsme všechny jejich lodě a vezeme je k naší vojenské základně Ferier. Velitel pirátů byl sdílný na informace a tak máme konečně nějaké novinky ze známé galaxie.A hlavně jednu, kvůli které vám volám.Galaktická vláda se rozhodla expandovat a hodlají sem poslat průzkumnou flotilu.“

„Máte pro to nějaké důkazy,kromě slova piráta?“zeptal se muž.

„Propagační a náborové materiály z jeho lodi,“řekl Darwin. „Zatím je sice nemám v ruce,ale voják, kterého jsem pro ně poslal ohlásil že je našel a brzy mi je přinese.“

Muž si zamnul bradu. „To by mohlo znamenat problém,“řekl. „Až budete mít možnost,tak mi ty dokumenty pošlete.Budu o tom informovat vládu vašim jménem.A jste si jistý že vám ten pirát nelhal?“

„Věřím jeho slovům,“řekl Darwin. „Pokud to bude nutné,tak se vydám do známé galaxie,abych jeho slova potvrdil.“

„To snad nebude nutné,“řekl muž. „Každopádně vás tímto prosím,abyste k základně Ferier doletěl co nejrychleji.Jak dlouho vám bude trvat let?“

„Při nadsvětelné rychlosti,kterou zrovna máme to bude do šesti hodin,“odpověděl Darwin. „Nezapomínejte že sebou vlečeme dvě zajaté lodě a ty nás zpomalují.“

„Dobře,“řekl muž. „Za sedm hodin prosím buďte v konferenčním sále základny Ferier a vemte sebou i toho piráta,nebo kohokoli z jeho gangu,kdo ví něco víc o té výpravě.“

„Budu tam,“řekl Darwin. „Asi jsme v průseru,co?“

„Jestli se to potvrdí tak ano,“řekl muž. „V tom nejhlubším.“

 

3

 

Konferenční sál se na první pohled působil jako obyčejná prázdná místnost kulatého tvaru,jejíž okraje lemovalo třicet dva holografických plošin.Ty byly nyní zapnuté a každá zobrazovala jiného člověka, humanoida,nebo jiné tvory,kteří tvořili nezávislou vládu divokého vesmíru.Ačkoli se jejich tělesné proporce lišily,tak všichni na sobě měly dlouhé pláště a kápě,jejíž stíny jim částečně zakrývaly tvář.

Uprostřed této kulaté místnosti stál Darwin,pirátský kapitán a dva strážní.Rada vyslechla vše co pirát věděl a během toho nepromluvili.Rozhodně nechtěli někoho cizího,obzvláště piráta,aby se míchal do jejich vnitřních záležitostí.

„Je to skutečně vše,co víte?“zeptal se jeden z radní.

„Ano,“přikývnul Pirát. „Vím že je toho málo,ale doopravdy víc nevím.“

„Dobrá,“řekl ten samý radní. „Nyní nás na chvíli omluvte.“hologramy se vypnuly a v místnosti zavládla tma.

„Co se mnou a mými lidmi bude?“zeptal se pirát,lehce roztřeseným hlasem.

„Nevím,“řekl Darwin. „Ale myslím že rada k vám bude shovívavá,pokud se vaše výpověď potvrdí. Jinak bychom se o tom dozvěděli až tehdy,kdyby byly před naším prahem a pak by bylo…problematické.“

Pirát sklopil hlavu a mlčel.

Asi po třech minutách se hologramy opět rozzářili. „Rada dospěla k rozhodnutí,“řekl jeden. „Pirátský kapitán a jeho posádka zůstanou v našem zajetí,dokud se nepotvrdí jejich svědectví,ohledně flotily.Pokud se potvrdí,tak budou propuštěni.Samozřejmě s jistými podmínkami.“

„Předpokládám že budete chtít mlčenlivost,“řekl pirát.

„To by byla jedna ze základních podmínek,“řekl někdo další z rady. „Další by byla,že provozování vaší pirátské živnosti kdekoli v našem teritoriu už nebude trestáno zajetím a předáním vládě,nýbrž okamžitou eliminací.“

„Chápu,“řekl Pirát.

„Nyní jej odveďte,“řekl další radní a strážce odvedli piráta ven.Zůstal jenom Darwin. „Byl vám přidělen úkol,veliteli.“

Darwin se postavil do pozoru.

„Budete poslán do galaxie,“řekl další radní. „Prošetříte situaci a pokud to bude možné,tak získáte operační manuály,nebo jiná data o flotile,abychom věděli o co máme čekat.Pokud seženete plány letů, tak by to byla neocenitelná pomoc.Budete vybaven zbrojí Duch a plavidlem podle vašeho výběru,mimo bitevníků.Můžete si sebou vzít kolik lidí budete chtít,ale nesmíte zapomenout na to,že na sebe nesmíme upozornit.“

Darwin přikývnul. „Splním rozkaz,“řekl. „Tým sestavím do dvanácti hodin a po dodání lodi mohu odletět prakticky ihned.Měl bych ale jednu prosbu.Jelikož jsem mimo galaxii už velmi dlouho a nemám v ní žádné kontakty,tak bych potřeboval někoho,kdo se v ní vyzná.Rád bych sebou vzal pirátského kapitána.“

„Rada se poradí,“řekl jeden z radních a hologramy zmizeli.Objevili se znovu,ani ne za minutu. „Dobrá.Pustíme jej s vámi,ale pokud vám uteče,nebo bude mluvit,tak za to budete osobně zodpovědný.“

„Pokud se jenom pokusí mluvit,nebo utéct,na místě jej zabiju,“řekl Darwin rozhodně. „Bez váhání.“

„Výborně,“řekl jeden z radní nadšeně. „Jsme rádi,že máme ve svých službách někoho,jako jste vy.“

 

4

 

„Slyšela jsem o tom projektu,“řekla Emili Firensová. „lodě nakonec ale odstartovaly.“

„Ale neohlásili se,“zvedl starý Darwin prst. „Poté co zmizeli v neznámých oblastech se prostě už neozvaly.“

Emili vytřeštila oči. „Takže,vy jste je…“větu raději nechtěla dokončit.

„Eliminoval,“řekl Darwin. „Zničil.Rozdrtil.Je jedno jakými slovy to nazvete.Pořád je to jedno a to samé.Nezničil je sice sám,ale tím se nesnažím ulehčovat svou vinu,kterou na tom masakru mám.Podařilo se mi najít jejich letové plány a pak bylo snadné najít místo,kde budou mimo dosah svých vysílacích zařízení.Dali jsme jim šanci se otočit a vrátit se domů.Odmítli a vyhrožovali nám,“odmlčel se. „Velitelem té průzkumné a kolonizační flotily byl Arazen.Jistě víte jací jsou.Neústupní a neoblomní.Dožadoval se odvezení na naši hlavní planetu a podrobení se moci galaktické vlády,“zasmál se. „Ti blázni.Nechápali proti čemu stojí.Flotilu jsme zničili do poslední lodi a zajatce jsme uklidili na hlídané planety.Rozhodně to nebylo špatné místo k životu.Relativní svoboda,ale žádná komunikace s ostatním světem.Malá cena za to,že jste mohli zůstat naživu.“

„Dělalo vám to problémy zničit tu flotilu?“zeptala se Emili. „Respektive,přidělenou část?“

„Ne,“řekl Darwin. „Jednal jsem bez zaváhání a pokud bych byl před tuto situaci znovu postaven za stejných okolností,jednal bych stejně.Víte,já bránil ten způsob života,který jsem měl rád a nebyl jsem v tom sám.Ve skutečnosti jsem toho ale bránili mnohem,mnohem víc.Slyšela jste o těch konfliktech,které se rozmáhají ve vnějším okraji,směrem k neznámým,nyní vlastně známým oblastem?“

„Ano,“řekla Emili. „Nějaká neznámá rasa se pokouší ty soustavy dobít.Galaktická vláda má co dělat,aby je udržela na uzdě.Prý jde o nějakou svatou válku ze strany těch cizáků.“

„Nikdy se jim ten konflikt nepodaří úplně zažehnat,“řekl Darwin. „A vy máte špatné informace.To,co proti sobě vláda má,není jenom jedna rasa.Jsou to desítky jednotlivých ras,bojujících za jeden účel.Navrátit staré pořádky.Dobu,kdy neznámé oblasti měli svou nezávislost a galaktická vláda byla jenom vzdálenou ozvěnou.

Víte kdo je před tou ozvěnou bránil a dělal ji ještě menší?My.Kdykoli někdo narazil v neznámých oblastech na člověka,tak se to dalo snadno vysvětlit a pokud s námi byl nějaký člen jiné rasy,tak si každý řekne že galaxie je veliká.My jsme si navíc vždy dávali pozor na to,aby naši zajatci viděly vždy jenom lidi.“

„Ale co ti,které jste propustili?“zeptala se Emili. „Ti piráti.“

„Proč si myslíte,že jsme je propustili?“zeptal se Darwin.

„Vy jste je snad…“Emili opět neměla odvahu tu větu dokončit.

Darwin se zasmál. „Dělám si z vás legraci,“řekl vesele. „Nechali jsme je jít.Chovali jsme se k nim slušně a dali jsme jim velikou odměnu za to,že už s u nás nikdy neukáží a hlavně za to,že nám tak pomohli při rozdrcení flotily galaktické vlády.Ale abych se vrátil od odběhnutému tématu.Naši přátelé,tam ve vnějším okraji,chtějí pouze,aby galaktická vláda odešla z těch končin.Nabízeli ji obchody,úplatky a  to rozhodně ne malé.Zdá se ale,že vláda pochopila co se tam skrývá a rozhodli se nevzít si kus koláče,ale rovnou celý.“

„Ale proč s tím něco neuděláte?“zeptala se Emili a ukázala na hologram galaxie. „Vládnete podsvětí a necháte své spojence bojovat za…“

„Dost!“přerušil ji Darwin rozzuřeně. „To si o mě myslíte?Že se skrývám a nechám ostatní,aby za mě vykonali špinavou práci?Myslel jsem že za těma hezkýma očima se skrývá mozek,ale asi jsem se mýlil,“ chvíli jenom seděl a snažil se uklidnit. „Omlouvám se vám,“řekl. „Nechtěl jsem na vás být takový,ale já jenom nerad slyším něco takového,“jeho prsty přejely po ovládači na křesle a galaxie zmizela.Místo ní se objevily desítky diagramů a čísel s popiskami. „Přečtěte si to,prosím.“

Emili se dala do čtení a že to bylo velice zajímavé čtení. „Omlouvám se vám,“řekla.

Darwin se pousmál. „To nic,“odpověděl. „Už chápete co se tady děje? Opět zmáčknul pár tlačítek a galaxie se vrátila.Najednou něco zaslechl a pohlédl na Emili. „Nemáte hlad?“zeptal se pobaveně.

Emili se začervenala. „Omlouvám se,“řekla. „Vaše pozvání přišlo tak náhle a já tak pospíchala,že jsem úplně zapomněla se najíst.“

„Měl jsem na to myslet,“usmál se Darwin a podíval se na chronometr instalovaný v opěradle křesla. „A už je vlastně čas oběda.“Stisknul tlačítko na křesle. „Přineste nám sem prosím jídlo.“

Během pěti vteřin se otevřely dveře a dovnitř vešlo pět žen,přičemž dvě nesly veliké tácy,jedna veliký dbán s nějakým pitím a čtvrtá přinášela skleničky a příbory.Pátá nenesla nic,ale na ozdobu rozhodně nebyla.Přistoupila k Darwinovi,ale ten ji mávnutím ruky zastavil. „Dáma první,“řekl.

Žena se uklonila a přešla k Emili.Sáhnula na pravou stranu jejího křesla a stisknula skryté tlačítko, načeš se z opěradla vysunu něco jako malá stolek.Emili na něj položila ruce,ale ani se nezachvěl.Žena se už  chtěla otočit k Darwinovy,aby i jemu vysunula stolek,ale ten už byl nakloněný z křesla a stisknul tlačítko sám,načeš se opět posadil,než se stolek vysunul.

Žena se na Darwina usmála a odešla.Zbylé začali podávat jídlo.

„Omlouvám se,že jsem se vás nezeptal co byste si dala,“řekl Darwin,zatímco jedna žena položila tác na jeho stolek a druhá udělala to samé u Emili. „Ale myslím že tohle vám přijde k chuti.Jenom bych rád upozornil,že něco takového v této galaxii nenajdete.“

Emili pohlédla na tác a spatřila misku s nějakou bílou tekutinou,patrně polévkou.Pak talíř,přikrytý termovíkem,patrně obsahující hlavní chod a dva menší,téže přikryté.Pak ještě dostala příbory a sklenici, kterou jedna žena naplnila ze džbánu nějakou žlutou tekutinou.

Darwin vzal do rukou misku s polévkou a všimnul si,že emili je jaksi nejistá. „Nemějte strach,“řekl a nabral si lžíci,načeš ji vložil do úst. „Je to výborné.“

Emili váhavě ochutnala a musela uznat,že má Darwin pravdu.S chutí polévku snědla a pak otevřela termovko hlavního chodu.Bylo to nějaké maso a podivná zelenina,hrající všemi barvami duhy.

„Trochu jako nepovedené omalovánky,že?“zeptal se Darwin žertovně.

Emili snědla i tento chod a rozhodně by toho snědla i víc.To jídlo bylo neskutečné.Na závěr přišel zákusek,v podobě nějakého koláče tmavě hnědé,až černé barvy.Nejprve si myslela že je spálený,ale nebyl.Byl velice dobrý.Nakonec našla misku s tak podivně vyhlížejícím ovocem,že se i bále jej pozřít,ale nakonec uznala,že by toho litovala.Vše zapila sklenicí tím žlutým pitím a spokojeně si oddechla.Takhle dobře se už dlouho nenajedla.

„Chutnalo vám?“zeptal se Darwin,zatímco ženy sklízely.

„Ano,“řekla Emili. „Děkuji vám.Na něco takového nezapomenu.“

Darwin se pousmál. „Nyní vás jistě bude zajímat,jak to vypadalo při mém působení v této galaxii a následné likvidací vládní flotily.“

„Ano,“řekla Emili. „Jsme na to velice zvědavá.

 

 

---