Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTa noc
13. 09. 2008
10
12
2611
Autor
GIRLwhoKISStheDAWN
Jeden z těch večerů
kdy doma je všechno
nahlas
Vracím se před svítáním
z pokoje
uvnitř tebe
Tam stala jsem se
rekvizitou
a upřeným pohledem
chytala do síťí
myšlenky
Každý sám
v jedné bublině přesýpacích hodin
jsme se naplňovali
a každé přetočení
popíralo čas
V tvojí továrně hoří
čekáš až se tvoje holka
rozvede
a já
zůstala sama se svými teoriemi
Stejně budem pokračovat
v tom pitomým sitcomu
to slunce
je světlo na jevišti
vstávej
musíme hrát
svoji roli, ke které neumíme text
tak ať to nepoznají
V zrcadle můj odraz
je kubistický obraz
stojíme před ním
a pozorujem
mě
Až o pár týdnů zestárneš
zase se zastavíme
dva mrzáci
na cestě životem...
kdy doma je všechno
nahlas
Vracím se před svítáním
z pokoje
uvnitř tebe
Tam stala jsem se
rekvizitou
a upřeným pohledem
chytala do síťí
myšlenky
Každý sám
v jedné bublině přesýpacích hodin
jsme se naplňovali
a každé přetočení
popíralo čas
V tvojí továrně hoří
čekáš až se tvoje holka
rozvede
a já
zůstala sama se svými teoriemi
Stejně budem pokračovat
v tom pitomým sitcomu
to slunce
je světlo na jevišti
vstávej
musíme hrát
svoji roli, ke které neumíme text
tak ať to nepoznají
V zrcadle můj odraz
je kubistický obraz
stojíme před ním
a pozorujem
mě
Až o pár týdnů zestárneš
zase se zastavíme
dva mrzáci
na cestě životem...
12 názorů
NightStalker
23. 12. 2010
S odstupem času... moc nápadů na jeden list papíru, ale my to tak máme...TIP
Němý Vypravěč
06. 07. 2009chci_slyšet_tvoje_ticho
28. 05. 2009
Jeden z těch večerů
kdy doma je všechno
nahlas...
(přesný!)
Mám z toho pocit... klidu v neklidu. Metafory ve sloce, s jejíž chválou mě předběhl Řízek, jsou jedny z nejoriginálnějších, co jsem kdy četla (to se pozná tak, že si říkám - v jednoduchosti krása, tak proč to nikoho předtím nenapadlo??:)
Každý sám
v jedné bublině přesýpacích hodin
jsme se naplňovali
a každé přetočení
popíralo čas
jeden z těch veršů, co pokládám za dokoný
ona se nerozvede, továrna neshoří a ty nezůstaneš sama. Herci nehrají proto, že svítí reflektory, reflektory svítí proto, že hrají herci... ikdyž jsou i jiní herci než my dva.