Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKdyž víc už nelze dát
Autor
Monie_Kim
Když už více nelze dát
Nechtěl, aby je spolu vídali,
snad něčeho se bál.
Její oči viděly a proto ústa se neptaly.
Měla ráda, když se smál.
Někde uvnitř i když to nepřizná,
hromádku citů skrytou měl.
Však rozum vždy nad nimi moc svou má,
a ten se vrátil - snad osud chtěl.
To bláznivé a jemné červnové okouzlení,
věděla, že nemůže mít napořád.
Blíženci se často a bez vyzvání mění,
tak chtěla dokud mohla si ho vychutnat.
Kdo skrývanou lásku vinit by snad chtěl?
Zoufalého srdce volání?
Však dříve než čekala to, její čas u něj vypršel.
A nebylo to zdání.
Dala mu jeho svobodu, kterou si v tu chvíli tolik přál;
ač den oblékl si šedý šat.
Jistá si však byla, že alespoň chvíli ji opravdu zbožňoval.
Proto víc než žádal nemohla mu dát.