Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Když víc už nelze dát

07. 08. 2001
1
0
1286
Autor
Monie_Kim

Když už více nelze dát

 

Nechtěl, aby je spolu vídali,

snad něčeho se bál.

Její oči viděly a proto ústa se neptaly.

Měla ráda, když se smál.

 

Někde uvnitř i když to nepřizná,

hromádku citů skrytou měl.

Však rozum vždy nad nimi moc svou má,

a ten se vrátil - snad osud chtěl.

 

To bláznivé a jemné červnové okouzlení,

věděla, že nemůže mít napořád.

Blíženci se často a bez vyzvání mění,

tak chtěla dokud mohla si ho vychutnat.

 

Kdo skrývanou lásku vinit by snad chtěl?

Zoufalého srdce volání?

Však dříve než čekala to, její čas u něj vypršel.

A nebylo to zdání.

 

Dala mu jeho svobodu, kterou si v tu chvíli tolik přál;

ač den oblékl si šedý šat.

Jistá si však byla, že alespoň chvíli ji opravdu zbožňoval.

Proto víc než žádal nemohla mu dát.

 

 


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru