Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

ODEJÍT

13. 08. 2001
0
1
1684
Autor
Monie_Kim

...fakt není můj den, tak vypouštím to všechno ven, tak jestli na to nemáte náladu vážení radeji dal nepouštějte se do čtení... 1995

 Odejít

 

Za měsíční noci na terase stála,

noční košile ji v chladivém vánku vála.

Svýma velkýma očima hleděla na měsíc,

smutně a s bolestí věděla, že nespatří ho víc.

 

Vzpomínala na své životní chvíle, okamžiky;

když jako malé dítě věřila na kouzelnické triky;

když poprvé se do chlapce zamilovala,

jak tajně v parku se s ním pak líbala.

 

Vše si v tu chvíli  promítala, její život neměl řád,

lásku, jež si vzala, pak ztratila napořád,

zůstala na světě sama opuštěná,

bez ničeho, jistoty a nezkušená.

 

První nejisté kroky, pády a lety životem,

postupem času stávala se lepším pilotem.

Sama nechtěla, nedokázala ublížit,

milovala život a tak moc chtěla být.

 

Teď neví k čemu to všechno bylo,

proč tolik žít se jí chtělo,

když za pár týdnů, možná dní,

zmizí a nebude už to jemné stvoření.

1 názor

n1ckn4m3
24. 08. 2003
Dát tip
prave jsem znovu prozil jeden rozchod

Huckleberry
05. 09. 2001
Dát tip
Je z toho hezky smutno

Gastarbajtr
14. 08. 2001
Dát tip
mám náladu tohle číst a plně tyhle stavy chápu

valerinka
13. 08. 2001
Dát tip
no celkem to ujde......hezký

velrybka
13. 08. 2001
Dát tip
jojo de to

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru