Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se...a říkají že ta zeď už skoro nenaříká
17. 02. 2009
24
17
1938
Autor
mořský koník
.samota tikájak z nás vytéká časpožírači krás a citův skrytu lovímeletící gazelyzprvu nesmělína srdcích víkaz dubu korková hrázplatí se nám snáz za úsvitumít tu jiskru co je ve víně...proto semínka jsme zaseliv nocích probdělýchještě ne celí, už ne necelíkohout nám nebude kokrhat třikrát.
17 názorů
mořský koník
04. 11. 2011mořský koník
11. 07. 2010
Vždy jsemvěděl, že podmořský život je nejpestřejší nejen co do barev - díky za další hlubokomořský plod :-))
Marek
Ač je to zvláštní, mořský koník umí ulovit gazelu v letu.... chytit do lasa okamžik prozření...zadrhnout smyčku ,a neublížit...a ještě se o "úlovek" podělit s námi (a s jiskrou ve vlasech na další lov se vydá).
*D
Johann Wolfgang Mária Amadovič
17. 02. 2009chci_slyšet_tvoje_ticho
17. 02. 2009
oslovil/odzbrojil mě název a připoměl Murakamiho Konec světa...
a k dílku - je veeelký rozdíl mezi koninou a koníkovinou
je to bojovný, jemně vyčítavý, smutně rekapitulující...ale přesto je tam opět ten nadějnej paprsek ("už skoro nenaříká")