Čekání

Sedím tu u okna a poslouchám,

jak venku bubnuje déšť.

Je mi strašně úzko

a přepadá mne děs.

Bojím se, že nikdy nepoznám,

jaké je to nebýt sám.

Mám velký byt, plno věcí, peníze,

ale za to si člověk koupit lásku nemůže.

Klidně bych byla chudá

jak kostelní myš,

jen kdybych měla jednu skrýš

a v ní tebe.

Byl by si pro mne poklad

spadlý z nebe.

Zatím se tě dočkat nemohu

a čekáním jen ztrácím čas

a až mi bude opět do breku,

napíšu novou báseň zas.