Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seUnikání
30. 03. 2009
9
12
1606
Autor
Debbi
Své dlaně, trsy jeřabiny
na ňadrech mých nech spočinout.
Jsi stále stejný… stále jiný…
Nechám se lapit do tvých pout.
Jen objímej mě do závrati
ať už to je či není hřích.
Až se z mých očí smutek ztratí
a já se celá ztratím v tvých.
A neptej se, kde jsem se vzala
a kam se ztrácím po ránu.
Tohle je radost, jedna z mála
kdy mizím smrti ze chřtánu…
12 názorů
moc se mi to líbí...příjemně zrýmované...trocha erotiky...a ta osudovost:o) moc líbí...opravdu.
A neptej se, kde jsem se vzala
a kam se ztrácím po ránu.
Tohle je radost, jedna z mála
kdy mizím smrti ze chřtánu…
fakt moc hezké:o)
To bych si nedovolil :-) Ale už kvůli druhé sloce bych se divil, kdyby ne :-)