Romeův žal

Koloušek: Díky moc.

Přečetla jsem si verše i kritiky, které mi připomněly, že jsem podobnou debatu také měla. V něčem možná pravdu mají, ale každý nějak začíná a není nutné ho hned odrazovat odbornými termíny. Já jsem starší, Romea a Julii mám ráda a tvůj způsob vyjádření se mi líbí a je tady, podle mě, na místě.T*

První problém je ten, že verš je definován jako útvar rytmický - nedbáš-li na rytmus je to jako auto bez kol, na špalcích - nejede. Druhý problém spočívá v tom, že nejen po rytmické stránce tomu textu něco schází. To se však definuje na několika řádcích mnohem hůře a na smysluplný výklad tady víceméně není prostor, nemluvě o úsilí, které tomu nemám zájem věnovat. Krátce lze říci, že způsob nakládání s jazykem není ani nápaditý, ani umný, ani původní a ani šťastný. Ovšem co si oním tvrzením počneš bez toho, aniž bychom šli přímo v textu do konkrétních hrdel a statků, že? Podívejme se na to tedy jinak: má smysl psát 150 let po Erbenovi jako on? Má smysl "přibližovat se renesančnímu jazyku" po těch staletích? Abych byl konstruktivní - snad má. Ale jedině v případě, kdy to dokážeš lépe než oni předchůdci či vzory - a má to přitom svůj nějaký další účel. Jinak je lépe pořídit si modlící mlýnek s příslušnými texty a usilovně točit... Píšeš také, že ti "takhle tvořit nejde". A to je úhelný kámen všeho. Podstatou skutečné tvorby je spáchat něco "co nejde", resp. do té doby, než jsi to dokázal, "nešlo". Je třeba vyrovnat se s tím "po svém", možností je mnoho a neřekne ti nikdo jak to udělat, ale rozhodně tou cestou není rezignace, úhyb před překážkami. Ne každý to dokáže, každému není dáno býti básníkem. Co se počítá vždy je snaha. F. X. Šalda kdysi řekl, že básnické dílo nemusí být veliké, ale musí být poctivé.

Omlouvám se, nějak jsem přehlídla svou minulou reakci, myslela jsem, že jsem to asi oklikla, takže tohle je mimo mísu. Toscana - já se taky nechci handrkovat, jak říkám, vím, že je vždy co zlepšovat a ráda přijmu i negativní kritiku, alespoň zjistím, co je třeba napravit. Já jen že mi přišlo hloupé nějak bazírovat na stejném počtu slabik, protože u mnoha autorů to tak vůbec není. Promiň, jestli jsem si to prve špatně vyložila. Rozhodně jsem nechtěla, aby má reakce vyzněla nějak útočně, pardon. Miroslawek - vím, je to tak. Popravdě jsem ale na tyhle rytmické stopy nikdy moc nehrála. Vím, že je to chyba, ale prostě mi takhle tvořit nejde. Já píšu to, co cítím, co mi zrovna přijde na mysl, snažím se sdělit nějakou myšlenku, takže se většinou zabývám spíše obsahem než nějakými daktyly a trocheji. Vím, že bych na to měla myslet a opravdu se o to pokusím, i když je pro mě pořád na prvním místě obsah sdělení, obraz, který se pokouším vytvořit.

Archaické je to proto, že je to sonet. Má vyjadřovat myšlenky Romea těsně před tím, než se otrávil. Jde tedy o pokus o renesanční vyjadřování. Jde-li o slabiky, spočítej si tyhle: Po modrém blankytu bělavé páry hynou, lehounký větřík s nimi hraje; a vysoko, v daleké kraje bílé obláčky dálným nebem plynou, a smutný vězeň takto mluví k nim: "Vy, jenž dalekosáhlým během svým co ramenem tajemným zemi objímáte, vy hvězdy rozplynulé, stíny modra nebe, vy truchlenci, jenž rozsmutnivše sebe, v tiché se slzy celí rozplýváte, vás já jsem posli volil mezi všemi. ..." Ať počítám, jak počítám, v jednotlivých verších se počet slabik liší. Nechceš mi snad doufám tvrdit, že Máchův Máj se proto nedá recitovat. Já se s Máchou opravdu nesrovnávám, do toho mám hodně daleko, uvádím ho ale jako jeden z mnoha příkladů, že na počtu slabik ve verších opravdu nezáleží.

VTM: nejde o tři avíza

VT Marvin: nejde o to, jestli tvé aktivity směrem ke mně beru vážně, ale že mě to unavuje a otravuje. Fakt, že jsem s tebou jednou při nějaké příležitosti ztratil slovo, neznamená, že jsme spolu pásli husy a budeme spolu pod texty synchronizovaně tančit směrem vstříc veselejší budoucnosti. Faith: chvályhodné, že jsi zkoušela počítat Erbenovi slabiky, ovšem český verš není sylabický, nýbrž sylabotónický, což znamená, že nezáleží jen na počtu slabik, ale také na slovních přízvucích. X - přízvučná slabika, x - nepřízvučná Nač setrvávat v žití, moje paní, x Xxxx Xx Xx Xx = předrážka, 5x trochej když život je jen pomalé umírání x Xx X x Xxx Xxxx = předrážka, 2x trochej, daktyl, 2x trochej Snad dnešní noc konečně unikneme světa bolu x Xx x Xxx Xxxx Xx Xx = předrážka, 2x daktyl, 4x trochej pak v ráji navždy budeme žít spolu. x Xx Xx Xxx x Xx = předrážka, 5x trochej a třeba tady taky nemáš podle mne ujasněno Překrásný anděli, naposledy teď líbám tvoje líce, Xxx Xxx Xxxx x Xx Xx Xx = 2x daktyl, daktyl+trochej, 3x trochej však plamen tvého žití již nezazáří více. x Xx Xx Xx Xx x Xxxx Xx = předrážka, 3x trochej, daktyl, 3x trochej

Nejde o totožný počet slabik, ale o melodiku a rytmus při čtení. Ale jak vidět, kdybych to byla zařvala do noci z okna, bylo by to lepší... Nech to plavat a piš dál jak umíš. Nemám chuť se handrkovat.

VT Marvin: a už je to tady, pro jistotu opomeneme avízko, zcela náhodou, viď? Máš-li problém porozumět psanému textu, řeš to, prosím, svým zvýšeným úsilím a nezatahuj mne do toho. Jinak ti to budu nucen vysvětlit po lopatě a příjemné to nebude.

To nebude věkem, Marve, to bude tím Shakespearovským tématem - tam těžko vydupeš nějakou modernu, a i kdyby, bude to trošku mimo misku. Nicméně vadí mi, a to tak, že hodně, když se někdo urve na Vázané verše a nezvládá ani to obyčejné frázování - že mu to nestojí za to, aby to zkusil odrecitovat. Chudák eventuální recitátor, to ti teda řeknu. Pak z toho nic kalého nevytříská, i kdyby tam byly metafory jako bič.

VT Marvin: mám v tom naprosto jasno - za to, že si pleteš pojmy a dojmy nemohu

VT Marvin: jsem ti to už jednou napsal, přečti si to znovu ;o)

No dobře - fajn téma, kdyby ti nepajdalo frázování. Např. u 2. verše 1. sloky máš o slabiku víc. U 1. verše poslední sloky by to chtělo pro změnu o slabiku víc (např. Až hrobník nás pak hlínou přikryje) a v posledním verši téže sloky je o slabiku víc, čili vygumovala bych "neb". Copak je to fakt takový problém přečíst si to nahlas a slyšet, kde to škobrtá??? Nebo máš tak strašný kvalt, aby to tu už už honem bylo?? Nedbalost a spěch je ke tvé škodě. Protože kdyby to bylo napsané s pečlivostí, kterou si verše zasluhují vždycky, tak s ohledem na staré téma by mi ani nevadil ten trošku archaismus a tip bych sem jako motivaci dala. Takhle to zůstane bez něj.

kéž bych unikl tomuto textu... a můžu si za to sám, nikdo mě nenutil