Smutek

Je to tak...

AHOJ..tohle jsem si sam vymyslel..a nevim proc by si nekdo nemohl vymyslet citat...dyt ho stejne nekdo musel vymyslet ne?..a pardon jestli to neni citat, ale jsem debil na ČJ takže nevim kam bych to zařadil..Jen rád přemýšlím a rád bych to vzděloval jiným..

Ve vědě, to ano, to respektuji při psaní odborných textů. Je to věcné. Ale zde jde přece o něco jiného. Nazýváš to paskvilem, v pořádku. Asi ti začínám rozumnět. Citát, jako technické použití, čili forma "Člověk má koukat aby byl..." (Jan Werich) / je nepostačující, chybí kdy, kde, vydavatel atd. nesplňuje ČSN . Proti tomuto absolutnímu původnímu pojetí opravdu nemůžu nic říci. Byla-li by zde taková kategorie, skrz kterou by se dalo vyjádřit podobně, jako v tomto díle, měla by tak být i využívána. Jenže zde není a tato se mi zdá nejbližší, chtít po autorovi, aby raději mlčel, než aby se trochu nepřesně formálně realizoval, to mi prostě přijde poněkud zbytečné, no... Souhlasím, respektovat, tím se i usnadňuje komunikace, jenže nepřemýšlet o tom, co dnes jednotlivé významy znamenají je snaha o kozervaci jazyka jako takového a s tím už mám problém. Vidět to zase extrémně tímto způsobem také není vhodné, dobré je najít konsensus. A o ten já se snažím. Věřím ve vzájemnou diskusi.

Citace, jako taková, se používá především ve vědě, kdy se citují články jiných vědců a badatelů a tak dále. Citáty, jak je známe my, z těch malých knížeček, co maj lidé většinou na záchodě, to je paskvil, který vymyslela moderní doba. Jinak pojmy respektovat prostě musíme, jinak bychom se nedomluvili. Představ si, co by si lidé asi tak řekli, kdyby si každý vykládal slova po svém. Inu, můžeš si to zkusit, zajeď si třeba do Číny a zkus si tam s někým pokecat.

Nehádám se, snažím se diskutovat. A v jistém smyslu i ano, zpochybňovat zde vnímání samotného pojmu "citát". Protože mám za to, že bezhlavě respektovat určité pojmy může být stagnací a ve své podstatě zbytečné. Pravdila tak nějak určujeme všichni a mne zajímal tvůj názor na naprosto konkrétní věc - snažím se pochopit i tvůj pohled. Totiž - vymyslel-li bych si imaginárního autora, kterého bych uvedl jako zdroj vyřčené věty, splnil bych tím formálně definici citátu a pak bych takový výrok mohl uveřejnit. Jenže na obsahu/podstatě jeho samotného by to ale vůbec nic neměnilo. Tedy, je skutečně užitečné podstupovat takové pokrytecké martýrium, jen abych se zavděčil všeobecné definici útvaru ? /s tím, že určité vymezení pojmu uznávám, citát není báseň. Přičemž, jak jsem uvedl - přivlastňování cizích citátů odsuzuji.

Nechápu, proč se hádáš. Citát je zkrátka je opis něčeho existujícího, na co se můžeš odvolat. Nemá smysl se o tom dohadovat. Ani nevidím důvod, proč by ti na tom mělo záležet. Je to zkrátka termín. V tom slovníku jsi našel, co to znamená, takže se snažíš změnit pojmologii? Za chvíli začneš určovat pravidla, co se jak má používat, protože tobě to nevyhovuje? Nebylo by lepší naučit se a respektovat pojmy?

Jo a "hláška" - to zní jak děsně vtipná "in-side" věta puberťáků ze základní školy, nebo podobně. Stačí se kouknout na citáty autorky Aiwa, to jsou hlášky, které by však formálně splňovali definici "citátu". Což mne poněkud irituje, ale vidím to spíš jako osobní problém, nechci tím hanit určitého autora/ku - uváděl jsem jen jako příklad.

Když tedy technicky bazírovat na definici citátu, tak bych "citoval" Akademický slovník cizích slov (Academia 2000 Praha) - "doslovně uvedený cizí výrok,text" Čili může to být i výrok a ne nutně určitá část delšího textu. Pak - jak jsem se tázal výše, je podle tebe skutečně důležité trvat na tom, aby to byl někdo cízí ? Pokud máme pocit, že i náš výrok má určitou cenu. Je pak věcné čekat až ho zveřejní nějaký náš kamarád, či někdo, na úkor zapadnutí myšlenky jako takové ? A ještě poznámku - říkáš "bonmot", ten by ale měl být spíše vtipným(dle definic), "výrok" - to se pak točíme v kruhu s definicí citátu jako takového. Z toho mi vyplívá, že pokud má někdo potřebu se takto prezentovat, kategorie "citát" je vhodná, i vzhledem k tomu, že zde na písmáku neexistuje jiná, příhodnější kategorie. + plagiátorství či přisvojování (nejen)obecně známých citátů je hnus, kterému jsem zde také příliš neporozumněl.

Jak ti to vysvětlit? To je zkrátka definice citátu. Podstatou citování je opakování určité části textu někoho jiného, případně můžeš citovat i sám sebe, ale citovat z již existujícího textu. Citát nelze vymyslet. Tomu by se dalo říkat bonmot nebo výrok, v dnešní době se tomu říká spíš hláška. Ale citát je zkrátka použití části z již existujícího textu.

Co je tak divného na vymýšlení vlastních citátů ? Ano - z podstaty významu slova citát, jako že citujeme-někoho tomu rozumím. Ale "citát" může být přece i svou vlastní formou sdělení. Nebo tomu dát raději jinou "nálepku" ? Jako, klidně, ale - jakou navrhujete ? + Bazírovat na tom, že musím nutně v citátu uvádět vyložene "cizí text" mi přijde malicherné. To si kvůli tomu mám zřídit pseudonym, abych dosáhl formálního naplnění definice "kategorie" ?

To je ta dnešní nevzdělanost. Lidi ani neví, co to je citát.

Neškodilo by uvést koho citujeme, když už citujeme.

no nevím s tím dobrem