Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Stáří

20. 12. 2009
3
3
788

STÁŘÍ

Staré křivdy

se krčí na okraji

mého svědomí.

To klesá až kamsi na samé dno

mé důvěřivé duše

a ta jen zoufale čeká

na teplé lidské slovo,

které zahřeje a potěší

 

Staré lásky

ukryté ve vzpomínkách

slunce a větru

na doby minulé,

kdy bolest a štěstí se střídá,

tak jako den s nocí.

Připadám si osamocen

tak jako pastýř tajných přání,

které ani chvíli nepostojí,

natož aby se vracely

 

Staré rány

ty se časem samy zacelí

zůstanou jen jizvy na těle

ale i na duši.

Proč se to vše muselo stát?

Jsme sice svědky poznání

které stále bolí,

ale snad je pro nás i poučné

 


3 názory

Tristan
21. 12. 2009
Dát tip
takové věty se musí prožít aby jsi je mohl napsat, prožil...

koloušek
20. 12. 2009
Dát tip
Mám taky takové pocity. T*

Norsko 1
20. 12. 2009
Dát tip
Jak hrál washington nevíš. Čistě náhodou

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru