protichlady

mezi samotou a soukromím

tam někde v těle krajin

rozhodná kapka lačnosti --- vnáší neklid

spolukmitáním zrychlovaná teď --- jsou zostuzením --- chromým

loudám se ledovím --- led-vím --- taje

vzpomínkám omrzají kroky ve stopách

a chladem zpráskaná už mříž

neunese můj nápor na dosah --- podkůvky světa zvoní

jed pít --- než samotě tu zůstat kamarádem

to raděj snést i v lásce hromy

jsou totiž v letmém -úhlu času- kolibří

a lze se těšit na po hromy

zapíšu tedy tahy o tom --- že z věd cíl

v soukromí mysli táhne dámou

abych se o něm přesvědčil --- a stejně jak už vloni

tak --- až slovo nezůstane samo