a
"Rozpráví tiše,
tak tichý má hlas"
to je vlastně taky moc pěkné
A teď si ještě vyložíme větu "Zpátky nik rok" ;D
Klobouk dolů, pánové, a můj vřelý dík za výklad slova "sžírný". Přiznám se, že to není první báseň, ve které jsem jej použil. Pokud jsi ode mě, Miroslawku, očekával až tak dalekosáhlý popis, vystačil bych si s jednou dvěma větami, neboť mi toto slovo přijde vcelku ... srozumitelné?
Ještě jednou díky a těším se na Vaše další postřehy. Velice si jich cením.
guy: to je právě od adjektiva žírný, které se Edmundovi mohlo připlést do tajuplných zákoutí jeho básnické mysli. Těch možností je víc a právě proto jsem se ptal, abych si ozřejmil, kde se to slovo v básni vzalo - co má znamenat a jaký má původ.
Miroslawek: děkuji za doplnění údajů o autorovi, mnou zkopírované dílo pochází právě z oné webové stránky
jinak - mně slovní základ slova sžírný evokuje hospodářskou kategorii skot ve výkrmu
guy: pro přesnost tě doplním, že onen pán se jmenuje Radek František Bičan (krátký profila a ukázky textů zde - http://www.knir.cz/index.php?kam=poezie&id=689)
Nevím, jak působí sžírné myšlenky, ale z básně, nazvané Střípky z vázy lásky od jistého moravského autora, se mi dostalo poučení o tom, jak působí sžírný cit:
Na papír sedl mi tiše neonu svit,
v háv stříbra klamu zdál se zahalený.
Zda on srdci mému vdechl sžírný ten cit
či na vině byly kolemjdoucí ženy,
nevím, však jistým faktem zdá se býti síla
neznámá, dravá, plna vášně smělé,
jež k životním krokům vráz mne přinutila
a z chlapce v muže pozměnila cele.
I myšlenky se mi náhle v hlavě slily
v jediné jedné jasné podotázce -
nahlédl jsem v té nehmatatelné chvíli
v předsíň opojné kouzelnici lásce?
Kdo napoví mi, zda poznal jsem onu ctnost?
Snad jiskérka štěstí, snad blízká budoucnost.
Pro úplnost ještě doplním, že "sžírný" nenajdete ani v Českém národním korpusu.
Talu ben Kohelet: tebe jsem se neptal (zajímalo mne, jestli a jak autor rozumí užitému slovu, nikoli slovníkové heslo), ale budiž. Ovšem stejně mám drobný problém s faktem, že onen tebou citovaný slovník adjektivum "sžírný" nezná. Podobně jako je neznají PČP, Slovník spisovné češtiny a etymologický slovník, který mám k dispozici.
Takže jsi mne donutil pátrat a skutečně jsem se dovtípil odkud vítr vane. V elektronické verzi onoho příručního slovníku slovo "sžírný" také nenajdeme, ovšem když necháme prohledávat kartotéku lexikálního archivu najdeme excerpční kartičku s jedním výskytem z roku 1858 (http://bara.ujc.cas.cz/psjc/img.php/img/1328/926858535_190784_31403_0). Jak vidno, pochází z prvotiny Vítězslava Hálka Alfréd a je dost dobře možné, že si jej Hálek vymyslel, resp. básnicky uzpůsobil adjektivum "sžíravý" - kvůli rytmu samozřejmě.
Každopádně toto slovo nebylo do slovníku zařazeno a věřím v kompetenci jeho autorů. Nutno podotknout, že slovník vycházel v letech 1935-57 a s excerpcí se začalo už v roce 1911.
Edmund: stačí mi to úplně ;o)
Talu: Díky za zodpovězení výše uvedeného dotazu a za vstřícnou kritiku.
Renegátka: Díky za echo, kritiku a přízeň.
Miroslawek: Sám bych Ti to lépe nevysvětlil. Stačí tak?
První sloka malinko vázne, zbytek je moc pěkný.*
Mírně archaický jazyk a mírně prefabrikovaná myšlenka, ale čte se to dobře... *
@Miroslawek - Podle Příručního slovníku jazyka českého i podle logiky věci: stravující, ničící.
Co je to vlastně "sžírná" myšlenka?
Písmák