Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDoneste to prosím Béatrice Favre, doktorce ze Saint-Martial
Autor
Saetri-Ihn
((V hromadě vojenského harampádí jsme našli krabici se starými dopisy. Na půlce z nich nebyly známky, některé neměly ani obálku, byly jen přehnutým papírem s načmáraným textem, adresou a žádostí o doručení.))
Umíš jména všech mých kostí, svalů a šlach. Znáš skladbu krve v mých žilách a mapu, kterou tvoří pod mou kůží. Tu pak dělíš na tři vrstvy: pokožku, vazivo a škáru. V nich s klidem najdeš kořínky chloupků, vlásečnice, tělíska nervů a potní žlázy.
Všechno ve mě má své názvy - vryté v tvé hlavě, tak pevně jako -, v tlustých knihách. Ale nejen jména, znáš i místa a funkce, která plní... i nejmenší volovina. Víš toho tolik, že – ústa, hltan, průdušnice, levá a pravá plíce, jistě bys přednáškou doplnila -, znáš mé tělo líp jak já.
Čím cítím teplo a chlad tvých rukou, tvé doteky. Víš. Jak, čím a díky čemu to vlastně vidím svět. Víš. Proč se mi zvedá hrudník a proč mi bije srdce. A proč se mi teď třesou dlaně. To víš.
Všechno ve mně znáš! Pod vlasy, kůži a lebkou znáš místo, kde sídlím. Znáš v krvi rozpuštěné příčiny nálad, jejich původce. Dokonce umíš vážit emoce: naše láska má 12 mikrogramů na litr mojí krve.
Avšak s lítostí na rtech kacíře vzdorujícího vědě Ti musím říct, že se pleteš; nic z toho se nedá změřit; mé city totiž nezaschnou na betonové podlaze bunkru, ani se nevsáknou do písčité země. Ne. Mé city mi smrt nevezme.