Dík, ale ja stále nechápem úspech tohto textu, podľa mňa tu mám X lepších... toto je len psychohygiena... denníkový záznam, ako to ja nazývam... čo môj posledný text Február?
Ale aj tak som rád, že sa Obsidián páči... dík...
Vynikající, tím myslím vyčnívající...*
Tvoje vlasy boli aj v príborníku,
dnes odmietaš vyvolať
akékoľvek nové spomienky.
Zlato ve zlatém výběru. ... promiň... obsidián...
malá exkurze do fáze zamilovanosti která se nerozvinula ve kvalitnější vztah. fajn pasáže, poněkud naivní konec.
A když už, tak nestavím proti oněm veršovánkám kvalitu srozumitelnosti, ale kvalitu vyjádření.
Jistě, to máš pravdu, schopnost empatie jistou míru srozumitelnosti pro daný subjekt předpokládá (asi těžko se vcítím do rusky psané básně, když rusky neumím), ale nedá se hovořit o tom, že vše srozumitelné musí poskytovat dostatečný prostor pro možnost vcítění se. Když napíšu "je mi vedro", je to sice maximálně srozumitelné, ale čtenáře asi horký pot nepolije - o tom mluvím právě směrem k těm veršovánkám. No, ale vím, co tím myslíš a asi se bráním úplně zbytečně, místo abych Ti přiznal vpodsatě správný postřeh.
Zbora: inu zde "dává čtenáři možnost vcítit se do těch obrazů, které popisuješ, protože většina z nás má nějakým způsobem podobné vzpomínky, nad nimiž se kdysi trápila"
Srozumitelné, pochopitelné, dávající možnost se vcítit...
-slovo "srozumitelné" nepřekládám jako "polopatické" :D
Nemluvím vůbec o srozumitelnosti, ani netuším, kde jsi to v mém příspěvku našla. Srozumitelný by měl být návod k ledničče, poezie se toto naštěstí netýká. Mrzí mne, že sis vyložila po svém, že stavím něco proti veršování. Naopak. Jen mě dožírá, když někdo nahází pod sebe zažité gramatické rýmy, uskutečněné většinou na bázi souzvuků posledních souhlásek, známé z lidových písní, doplní je pár patetickými přívlastky a vydává to naprosto vážně za poezii.
Báseň se mi opravdu líbí a je možná dobrá i nějak "objektivně"
ale-
Zbora: máš jistě pravdu v otázce zachycení detailů tak, aby byly srozumitelnu řečí pro ostatní...jenomže mne dožírá, že ve své kritice jakoby stavíš tuto kvalitu proti "veršování", snad jsi to tak nemyslel, byl by to nesmysl...
děkuji za vysvětlení a gratuluji ke zlatému výběru!
Není zač - a inspiroval jsi mne :)
Ďakujem, lego je odkaz na súvisiacu báseň "A stihla nakŕmiť aj labute", dík za koment a výber :)
Hezké, krásná přirovnání, jmenuji jen lego :)Tohle se dobře čte i dvakrát :) Zpracování myšlenky do krásných obrazů pro mne TV
Ten povzdych, ach, dík :)
tohle je dobrý. Taková scéna odevšaď.
T!
To Rajmund: Už aj Dalajláma je pod mojim textom, dík :)
To Pája: Dík, väčšina mojich veci je vysoko zoškrtaná, ale toto je tak nejak MIMO :) Dík :)
To alkáč: Vyjadrenie ku mne aj ku kritike kritika :) wow :) Dík za obyčajne neobyčajný tip :)
Nad myšlenkou zde povstává Tvoje neukázněnost, jak by pravil Dalajláma
tak za dva roky to seškrtáš - a bude z toho "lepší" báseň, i kdyby měla zbýt jen poslední strofa a ten excelentní závěr ;)*
obyčejně neobyčejné a skvělé - tip***
Modrý (moudrý) Zbora? - nemám slov! tak alespoň*:)
Richarde, děkuji za odpověď a milou odezvu k básni. Skoda, že Tvoje báseň končí smutně...., ale třeba se ještě vrátí a moc bych Ti to přála :-)))
To na tom budeme dost podobně, a nejen my dva ;)
To rímoraj: Dík za tip :)
To Zbora: Som vyznávačom detailov/okamihov v poézii :) niekedy možno až banalít... ale vzťahy sú aj o nich... dík za kritiku a výber :)
To Zbora: Som vyznávačom detailov/okamihov v poézii :) niekedy možno až banalít... ale vzťahy sú aj o nich... dík za kritiku a výber :)
To vesuvanka: Mal som na výške "poznávačku" z geológie a ona nápodobne :) Tak sme si krátili vychádzku :)
Ďakujem za komentár, tip, obrázok a samozrejme aj báseň :) Z tvojej je cítiť teplo... :)
To tetička Muškorínová: Dík :)
Nejsilnější pocity po rozchodu vyvolávají všední věci, nic vzletného a ušlechtilého, jak by člověk možná čekal, spíš společné banality, kterých jsme si před tím často sotva všimli. Pomocí nich působíš i v textu, který tím pádem dostává i určitou omezenou vypovídající hodnotu a dává čtenáři možnost vcítit se do těch obrazů, které popisuješ, protože většina z nás má nějakým způsobem podobné vzpomínky, nad nimiž se kdysi trápila. Tohle by si měli uvědomit všichni ti, co Písmák tapetují nicneříkajícími rýmovanými texty o sejmuté pásce a kamarádovi, který by je měl mít rád.
normálně mi melancholická póza moc nesedne, tady to ale vůbec neruší, navíc slovenčina je prostě o moc zvukomalebnější *
báseň mě přilákala svým názvem, ale zaujala mě i obsahem, zejména verše:
Menovali sme všetky horniny a minerály
od A až po Z,
štvalo ťa,
že nevieš sopečné sklo inak,
ale prišla si na to
(ako vždy).
Nejsi náhodou geolog nebo student geologie? :-)))... TIP
O nerosty a horniny a vůbec o geologii se zajímám od dětství. Napsala jsem báseň, inspirovanou přímo obsidiánem, který jsem dostala. a pro zajímavost Ti ji posílám:
OBSIDIÁN
Na dálném západě
kdesi u dvacáté
pláčou hory
obsidián
Posvátný
jen nerad
ostřím nože
dotýkal se srdcí
tlukoucích
Poznal bolest
a strach člověka
i jeho smrt
zapsána je
do kamene
Přes oceán
vydal se na cestu
se sluncem Mexika
a tichým žárem
Popocatepetlu
co přimíchal barvy
pouští i savany
kde zaslechneš
i varovné chřestění
Pohádkový obraz
země vtiskl Vulkán
(anebo snad Pelé - kdo ví)
do kamene
Proto z černi prosvítá
i něžně zelená