Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Kousky

26. 04. 2010
3
6
771
Autor
Kellti-cuq

V tmavomodré temnotě

tam, kde začíná konec

sedí pod stromem

poslední živý bezdomovec

 

V rukou hladí píšťalu

hrdelním hlasem zpívá

 

„Třesou se mi ruce

strach ukrytý za úsměvem

jak oči Medúzy proletí tělem

melancholie ničí ve vlnách duši

následovaná lhostejností převlečenou za únavu

nenávist a hloupost se k sobě sestersky tulí

opodál dobrá nálada- žebračka, co okusuje kosti

třesou se mi ruce“

 

ale jinak se nic neděje

nemůže, je pondělní neděle.


6 názorů

To je prvně, kdy si někdo všiml jak melancholie ničí magično.

A tady, mám pocit, jeden vedle druhé/ho si v melancholii často staví hnízda.

Dokážeš slovy modelovat čas, tak to vnímám. Uchopit jsoucno a udržet zdroj bez znečištění interpretací...nenapodobitelné:)


azur
26. 09. 2010
Dát tip
není to špatné

Hekate
15. 09. 2010
Dát tip
Moc hezký. Sice riskuju, že budu s tímhle vyjadřováním působit jako idiot, ale mně to přijde takový měkký:))příjemný na "dotek":))

Kellti-cuq
15. 07. 2010
Dát tip
Ahoj. Díky za kritiku. Jen to mezi, i když to tak třeba nevypadá, je popis jednoho konkrétního pocitu, proto mi to jako vycpávka nepřišlo:-) Měj se hezky a budu se těšit na další kritiky.

první čtyři verše a poslední dva. To mezi tím je vycpávka

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru