drobnosti

Den čaje

Pára se bouří, slunce uvadá,

papučí loudání - je nový den.

Cítím se hloupě, jsem smetáku násada,

v zrcadle příšera, to není sen.

Tiše mi cvaklo, konvice pokládá

otazník, vykřičník - tak si mě vem?!

Napůl mě pyžamem noc ještě ovládá,

práce zas žene rychlíkem ven.

Jen jedním uchem starostí hromada

odejde, svítá mi, je nový den.

Princezna spanilá, čajová nálada,

z kuchyně do srdce, zpátky až sem.

ŠKOLNÍ KRONIKA

OTEVŘI KNIHU I SEBE, ČLOVĚČE,

AŤ NA VRCHOLU PRVOHORY

ČI V MOŘI PLNÉM HOŘKÝCH SOLÍ

CO FANTAZIE PROTEČE,

KDYŽ NEZANECHÁŠ U VRÁTEK

SVÉ DĚTSTVÍ, SVŮJ SVĚT KUKÁTEK

A OČIMA TĚCH KRASOHLEDŮ

PŘEJDEŠ DESÍTKY ZIM

A CO BYLO LEDU

TENKRÁT V DESÁTÝM, DVACÁTÝM...

OTEVŘI KNIHU I SEBE, ČTENÁŘI,

SÁM UŽ NEPATŘÍŠ NA PRVNÍ STRANU

I POSTAVOU SE DO ROMÁNU

TOLIK NEHODÍŠ.

NA OLTÁŘI DĚTSTVÍ, ŠLOLNÍCH ŠKAMEN

SNAD JEŠTĚ, MOŽNÁ, HOŘÍ PLAMEN

VZPOMÍNEK KOUŘ....

NECÍTÍŠ?

ZA ZÁVĚJÍ SLOV, TAM ZA MLHOU

JE TŘEBA PŘÍBĚH JEN VÁS DVOU

TEBE A ČASU, ČTENÁŘI.

BYLS VALOUN, SNAD SI ZAZÁŘIL

PAK VLNA ZA VLNOU

ROČNÍKY CELÉ

TĚ UPUSTILY ZE ZŘETELE

A JENOM BÍDNÁ KRONIKA

DOSVĚDČÍ TĚ, AŽ DOTIKÁŠ.

 A TO JE CELÉ!