Neznámá květina

Jako bych šel zpátky z hor,
jako bych se vracel v čase.
Sténám mlčky…
                zpívám chór…
                               Ten tón, zdá se,
                               ach ten tón…
…jako by se ztrácel zase!

Jako bych šel v lučním kvítí,
tolik krásy, stačí brát.
Však jen jedna…
                nejvíc svítí…
                               Její vůně nastokrát,
                               nadevšechny růže.        
S tou si budu věčně hrát!!

                                               …dokud se to může!!!