Poslední

Stejně jako ostnatý drát
rozdíráš rány v duši
tím že nemáš mě rád
že maska zabijáka
tobě vždy sluší

Jako ostnatej drát
řežeš do kůže
proč musíš mi brát
když jiní můžou mi dát
lísteček z růže

Jako ostnatej drát
živíš se smutkem
a bezmocí
zítra už budu vlát
na laně emocí

Pak se zeptáš
proč?
a já se budu smát
hrůzostrašně a nezastavitelně smát

Už zas poznávám
tvoji aroganci
cítím tvůj smrad
však neboj mezi psanci
najdeš se pak

Ty  víš
co pomůže

konečně

v ruce ti vibruje
nabitá olovnice

hodně štěstí tatínku