Diskuze by mohla být součástí básně. Láká mne ta neopodstatněná poezie..
Safraporte egile. I tys nasadil do boje hierarchoglyfy?
Do 24h vás naše vrtulníky smetou!
opr. překlepy:
filosof, dekonstruovat
Ne v tomto případě, Whitesnakeu.
Určitě to znáš - říká se na hrubý pytel hrubá záplata - to je (ovšem v intuitivní rovině) vyjádřeno, co jsem měl na mysli ve své reakci na Lyrykovu báseň.
V ideové rovině (o níž zde hovoříme) to platí též; a můžeme dokládat na příkladech: filozosf (vy-víte-kdo), který se rozhodne dekonstrovat dějiny západní metafyziky, protože jsou ve svých základech dějinami zapomenutosti bytí (...je zde vždy jsoucí myšleno jakožto jsoucí)... V určité fázi jeho myšlení je však již zcela zjevné, že k dekonstrukci metafyziky využívá prostředků, které samy o sobě rámec metafyziky vlastně nikdy nepřekročily (jsou vyrobené z ní, ačkoli vykované do zdánlivě velmi komplikovaných a "jiných" tvarů)...
V takových případech hrozí nebezpečí, že se myšlení/tvorba začne točit v kruhu - uvízne v pasti toho, proti čemu vystupuje. A z oběti se stane agresor, filozofické dílo je prohlášeno za obří cenné torzo (v důsledcích neúspěšné).. Taková past hrozí myslím i Lyrykovi, pokud jeho tvorba - která je, jak jsem napsal, setrvalým procesem - přestane evolvovat. Proto je zhodnotitelné až s odstupem.
Tady se poprvé můžu odkázat na svůj esej, v němž píšu, že rozeznávám pouze poezii podstatnou a neopodstatněnou. Lyrykova tvorba je pro mě typickým příkladem (něčím) podtstatné poezie, která o něco usiluje (bez prvoplánového podbízení se) - a ne vždy se mi zamlouvá, básně mě občas dost iritují, ale svůj význam mají - mimo jiné - právě ve své nezaměnitelnosti.
Oproti tomu neopodstatněná poezie pouze mele a mele a pořád dokola a bez hlubšího konceptu semílá osvědčené obrazy, motivy, rýmy.... A znovu a znovu, neúnavně, aniž by jí docházelo, jak je trapná, podbízivá a zbytečná (i když - jsou děvky zbytečné? jak pro koho).
hmmm... trošku mi to nakoplo inspiraci, možná něco vyplodím
*
Lyrda je skvělej. Ale ke čtení to není
Texty jsou bytostně postmoderní a proto k dekonstrukci postmoderních východisek (sic!) musí převzít některé postmoderních nástroje.
Egile, necítíš se někdy trapně? Každý čtenář zde není udeřen židlí do hlavy.
egil...to beru,jsem ten namodralý v pozadí:)
blboun...ve Shmoula City???
egil...a to namodralé tě učili kde???
autorovi...každý má právo na vyjádření
mé dva životní cíle: nastavit egilovi banánovou šlupku na správné místo a přečíst si od tebe text nepřetížený významy... *
...sedlo mi, že v tomhle textu slouží fonetické ozvláštňování textu (ne naopak, jak se ti myslím občas stává)..
Každá báseň je tvořená dílem toho, co vyslovuje, a dílem zakrytého (na co případně nějak imanentně poukazuje).. Problémem(?) některých tvých textů se mi jeví, že se jakoby snaží vyslovit všechno naráz. Na druhou stranu je to vysvětlitelné záměrem - tvé texty jsou bytostně postmoderní; a k dekonstrukci postmoderních východisek nemohou, než převzít některé postmoderní nástroje.
Tvoje dílo je ustavičný proces, to oceňuji a respektuji, a jeho reálný význam (ať už jakýkoli) bude zhodnotitelný teprve s odstupem.
Adam Axl Rose: A co "stoicismus"?
to je princip některých Lyrykových jazykových her - navyšování významů pomocí více či méně souvisejících fonetických konvergencí....
to ovšem nevynikne z jedné básně (problém netového čtení)..
Tahle je dobrá i na tebe. Přijde mi, že jsi ustál touhu to - opět - trochu překombinovat a podal jsi to v balení příjemně přijatelném pro - tvé - čtenáře.
Za mě rozhodně ano i díky obsahovému vyznění.*o
uf. zas ten jeho hierarchoglyf. dokud mu neřeknete, že je první, nikdy toho nenechá!