Za dveřma někdo pije čaj

Měsíc se roztrhal
na čtyři malý kousky
a z posledních sil
sýpe na zemi.

Spanilý jízdy
tvým absolutnem

-osamotě-

a budík si rozkazuje
po
m i n u t á c h,

tahle dobrá noc
mi visí v očích,
jako by tušila
že spánek -
ten drzý fracek,
přijde všechno umlčet
(z vysílení)
až za svítání.


Až pak syknu
naprosto v koncích bdění
„mám tě ráda“
bude to jen
nejistá výzva k míru,
dvou aliancí
v zahradě s nabitými
děly.