Vtip

Když jsem přišel domů, měl jsem nějakou zvláštní náladu. Zavolal jsem na svoji ženu: "Krásný večer. Co kdybychom si zašli do divadla?" Žena se zvedla od své práce: "Už zase začínáš s těmi hloupými vtipy? Přestaň prosímtě." "Divadlo se ti nelíbí? Co takhle na procházku do parku?" odvětil jsem. Manželka si povzdechla: "Karle, nech toho. Jenom to zhoršuješ. Večeři máš na stole." "Nechceš tentokrát zajít do restaurace? Už dlouho jsme nebyli." napadlo mě. Další povzdech: "Kolikrát ti to mám povídat, že... Nedělej to. Prosím." "Chceš snad, abych se hnedka otočil a mašíroval do hospody?" reagoval jsem. Jedna slza skanula po její tváři. Takže tohle jsem asi opravdu přehnal. "Promiň, Maruško. To víš, ta ponorková nemoc... a všechno..." Odložil jsem svůj Geigerův počítač, svlékl skafandr a očima přeletěl interiér našeho protiatomového bunkru.

---