Cum sanctis tuis in aeternum....

Na telegrafních drátech

kdesi nad božím světem

sedává hejno špačků.

Peříčka poletují

a přinášejí dětem

tu sen a někdy hračku.

V mrazivém větru

si vyprávějí,

co uviděli z výšky

lesy a celá města

domy a hradní vížky.

K sobě se naklánějí,

štěbetají

a všude kolem jas,

i my se jimi stanem

božími špačky,

až naplní se čas

Pak uvidíme zhůry

co předtím skryto bylo

a dojdeme tak klidu

to vše jest boží dílo.