Pohoršení

Sprosťák! Jak si to mohl dovolit? Takové pohoršení!

Fénuji si vlasy v prostorách aquaparku. V odrazu zrcadla vidím obří prdel sevřenou v obepnutých černých kalhotech. Naštěstí ta prdel není moje. Je to zadek nějaké dlouhovlasé slečny, která si taktéž fénuje vlasy po vyčerpávajícím natřásání svého pozadí ve vířivce. Přichází její partner. Plešatí dost zvláštním způsobem. Spíš pelichá než plešatí, skrz světle hnědé vlasy mu prosvítá lebka. Políbí svou ohnutou partnerku na zátylek (jak vzrušující!), protože ji neviděl po dobu sedmi minut, kdy byli krutě separováni do sprch podle svého pohlaví (kdyby byli homosexuálové, nemuseli by to řešit, ale o to teď nejde).

Mají dost podstatnou a o všem rozhodující věc k projednání: půjdou do zdejší pizzerie nebo do pizzerie v blízkosti domova?

Zadek této slečny mě v zrcadle stále hypnotizuje. Ale po tom, co jsem viděla v dámských sprchách, ty věstonické Venuše, které se bezostyšně promenádují mezi jednotlivými sprchami, které si schválně mydlí každý tukový záhyb, aby své odporné tělo mohly vystavovat na odiv ještě déle, a to všechno bez kousku studu, si myslím, že už mě dnes nic nepohorší. To je ale chyba. Muž vstáhne ruku po partnerčině pozadí a jedenáctkrát (jedenáctkrát! Počítala jsem každé plesknutí!) ji plácne po jejím rozpláclém, neforemném, ohyzdném pozadí! Vůbec mu nevadí, že tam jsem s nimi, je mu úplně jedno, že každé zavlnění celulitidou obaleného zadku vidím v odraze zrcadla, je mu ukradené, že i přes hučení fénu slyším, jak jeho ruka dopadá na její prdel, o které si myslí, že je hezká jen proto, že je to jediná prdel, se kterou si může dělat co chce. Ale těmi jedenácti egyptskými ranami moje utrpení nekončí! Aby snad nepůsobil jako nějaký sadista, třikrát pohladil její pozadí po celé jeho délce, třikrát nahoru a dolů, jako by z toho podkožního tuku chtěl vymodelovat roztomilou prdelku, kterou by jeho vyvolená vrtěla pokaždé, když by za ním cupitala. Valím bulvy, začínám funět a z hrdla se mi málem vyvalí řev, rychle si omotávám šálu kolem krku, div se neuškrtím. Se spěchem se přesunuji k východu a doufám, že jsem svou pohoršenost dala dostatečně najevo.