Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZA ŽIVOU PŘÍRODOU VESUVU
Autor
vesuvanka
<img src=http://i791.photobucket.com/albums/yy200/vesuvanka/2010/7.jpg>
ZA ŽIVOU PŘÍRODOU VESUVU...
Campania felix - Šťastná Kampánie, tak nazval Plinius starší krajinu v oblasti Vesuvu pro její krásu a úrodnost. Název Kampánie pochází z latinského slova "campus" - pole. Úrodnost krajiny je dána nejen půdou ze zvětralých sopečných hornin, bohatou na minerály, ale i velmi příznivým středomořským podnebím, které se vyznačuje horkým suchým létem a mírnou deštivou zimou. Sníh se objeví občas jen na vrcholu Vesuvu, kde se udrží pouze několik dní.
Díky teplému podnebí se zde sklízí úroda na polích dvakrát do roka. Kromě obilí se pěstuje zelenina, na svazích Vesuvu jsou ovocné sady (meruňky, broskve, třešně, višně, švestky) a vinice. Proslulé je víno Lacryma Christie (Kristovy slzy). K názvu vína se pojí několik pověstí., Jedna z nich líčí, že Kristus při svém nanebevstoupení vzhlédl k Zemi a při pohledu na krásu vesuvské krajiny zaplakal dojetím a jeho slzy dopadly do míst, kde byly vinice.
Rostlinné společenství na svazích Vesuvu je velmi bohaté a pestré, bylo napočítáno přes 900 druhů rostlin, z toho 23 druhů orchidejí.
Vydáme se výš do úbočí, kde začíná pásmo lesů. Na jižních, sušších svazích, byly vysazeny pinie, středomořské borovice a duby. Na dalších svazích, zejména pak na severním úbočí Monte Sommy vyrůstají listnaté a smíšené lesy, ve vyšších polohách převládají borovice. Z listnatých stromů zde rostou: vždyzelený dub cesmínový (Quercus ilex), dub pýřitý, který známe z našich teplejších krajin, dub letní, habr, kaštanovník jedlý (Castanea sativa), akát, neapolská olše (Alnus cordata), javor horský, líska (Corylus avellana), která roste jako strom i jako keř. Na skalních útvarech Monte Sommy, ale ve stěnách kráteru Vesuvu se jako pionýrský strom usídlila bříza bělokorá (Betula pendula). Z keřů jmenuji alespoň hloh červený, pistácii, myrtu a kručinku.
Orchideje rostou na okrajích lesů, například růžově kvetoucí "motýlí orchidej" Anacamptis papilionacea, bíle kvetoucí okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia), která se vyskytuje jen velmi vzácně i u nás (v Českém středohoří) a další druhy.
Horní hranice lesa je přibližně v nadmořské výšce 800 m. Nad ní pak pokračuje pásmo keřů, z nichž nejvíce upoutají naši pozornost žlutě kvetoucí kručinky, vytvářející rozsáhlé porosty. Je jich více druhů, například kručinka vonná (Genista odorata), janovec (Cytisus scoparius), kručinka španělská (Spartium junceum) a kručinka etnenská (Genista aetnensis), která byla dovezena začátkem dvacátého století. Kručinka etnenská dorůstá do výšky až 3 m. Rozkvetlé kručinky, vyrůstající z lávy, okouzlily italského básníka Giacoma Leopardiho, žijícího v 18. století, a inspirovaly ho k napsání oslavné básně "Ginestra" Kručinka.
V blízkosti kručinek často roste druh kozlíku Centranthus ruber (italsky Valeriana rossa). Tato poměrně vysoká rostlina potěší bohatým květenstvím karmínových květů. Jsme v místech, kde se rozehrává symfonie vesuvských barev...
Nad 1000 m následuje "království popelu a lávy", které je zvolna osídlováno rostlinami. Je to jedno z nejzajímavějších míst, kde můžeme pozorovat návrat života do míst zasažených erupcí, zprvu pomalu. Trvá zpravidla několik let, než se objeví první rostliny, Na červenavé lávě (lava rossa) se uchytí průkopník života - endemický lišejník Stereocaulon Vesuvianum stříbřitě šedé barvy. Následuje šťovík Rumex scutatus, vytvářející ostrůvky. Směle k vrcholu šplhá i Valeriana rossa, stejně tak pelyněk (Artemisia variabilis). Tu a tam zazáří žlutými květy smil italský (Helichrysium italicum). Silenka oživí lávu bílými květy. Místy vyrazí první pruty kručinek, na jiném místě se rozrůstá jetel Trifolium cherlere, jehož huňaté květenství připomínají náš jetel rolní, liší se bělavě-zelenavým zbarvením a kulovitým tvarem. Další zajímavou rostlinou je žlutě kvetoucí mák Glaucium flavum, který se dostal z Californie do západní a jihozápadní Evropy a v roce 2006 se objevil na Vesuvu. A další a další... Na jihozápadním svahu se objevuje souvislejší pás zeleně, který postoupil téměř k vrcholu. Některé rostliny sešplhávají do stěn kráteru - zejména výše jmenovaný šťovík, Valeriána a pelyněk a bříza. Šťovík a valeriána se začínají uchytávat v prasklinách lávového proudu z roku 1944, v blízkosti této kamenné řeky vytváří valeriána souvislejší porosty.
V západní stěně kráteru vyrůstá v blízkosti fumarol vzácná tropická kapradina Pteris vitata, jíž vyhovuje horké a vlhké mikroklima.
Uvedla jsem jen něco málo z bohaté a různorodé flory, pestrá je i fauna. Žije zde 26 druhů savců, z nichž jmenuji alespoň lišku, lasici, kunu lesní i skalní, divokého králíka, zajíce evropského, ježka, plcha a další drobné hlodavce.
Na Vesuvu bylo zjištěno 138 druhů ptáků, z toho 62 druhů hnízdí pravidelně a ostatní se vyskytují přechodně při podzimních tazích - Vesuv je v blízkosti migračních tras, takže ptáci zde odpočívají a načerpávaí síly k dalšímu letu. Stálí opeření obyvatelé Vesuvu jsou poštolky, jestřábi, sovy (sova pálená, puštík obecný, kulíšek nejmenší), strakapoud, dudek chocholatý, kukačka, holub hřivnáč, kos, červenka, sýkora koňadra, sýkora úhelníček, mlynařík dlouhoocasý, rehek, konipas bílý, stehlík, několik druhů pěnic, slavík a mnozí další. Ve skalách pod vrcholem hnízdí krkavci.
Na vrcholu se často setkáme s vyhřívající se ještěrkou zelenou. Z dalších plazů e vyskytuje zmije obecná, z obojživelníků ropucha obecná, která žije v lesích na svahu Monte Sommy.
Pestrá je i motýlí fauna - bylo zjištěno 44 druhů motýlů. Můžeme se tu setkat s otakárkem fenyklovým i ovocným, několika druhy bělásků, modrásků a baboček - například babočkou bodlákovou, babočkou admirál. ale i s exotickou babočkou Charaxes jasium, která je tmavě hnědá s oranžově žlutými lemy na křídlech. Hojným motýlem je žlutásek čilimníkový (Colias crocea), nápadný kontrastem žluté barvy křídel s širokými černými lemy a tečkou na předních křídlech.
Rostliny a živočichové na Vesuvu vytvářejí unikátní společenství na vulkanickém půdním podkladu, které si zaslouží přísnou ochranu. Proto zde byla v roce 1995 vyhlašena přírodní rezervace "Parco nazionale del Vesuvio", zahrnující Vesuv i Monte Sommu.