Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePra
18. 04. 2012
6
8
1105
Autor
Richard Miške
Kohút,
ktorý ráno mlčí
neoddiali svitanie.
Posteľ sa láme
ako jazero
na hranici jari.
Telo je tiež krehké
prerývané drobnými kryštálmi.
Akýkoľvek pohyb
narezáva tkanivo,
šíri chlad.
Deň je každou hodinou pomalší
a k večeru sa vrátiš
k archetypálnej podobe ľadu.
8 názorů
whispermoonlite
22. 04. 2012Richard Miške
19. 04. 2012DavidPetrik
18. 04. 2012dazdozienka
18. 04. 2012
kultivovaná, dobre napísaná
ale zároveň sterilná, skoro nič sa nestane, tá téma akéhosi kolobehu (ráno - oteplenie - ochladzovanie - večer) ma neberie
není to zlé...
Jen ten závěr (finální dvouverší) mi přijde až příliš do-vysvětlující, Jungovské (voda-vědomí...). Tak fajn, k večeru se vrátíš k archetypální podobě ledu. Ale jinak je to slušné - text drží pohromadě, v obrazech to tak nějak svižně jiskří.. *