Hluboká pravda o ničem 6

Medvěd Baloo si spokojeně vykračoval po břehu potoka. Bylo krásné letní ráno, ale ve zduchu už byl cítit podzim. Baloo se rozhodl, že dnes začne schraňovat zásoby na zimu. Loni tu přípravu zanedbal a ke konci zimy se živil jenom pizzou expres.

\"Už tě tady pozoruju nějakej ten pátek a vždycky se chováš uplně stejně.\" Medvěd Baloo si překvapením sedl na zadek. Vždy si myslel, že ryby jsou němý.

\"To je překvápko co? A ještě víc tě určitě překvapí, že jsem navštěvoval stejnou školu jako ty. Akorát o nějakej ten ročník níž, což si ty asi nepamatuješ. Ale já velice dobře. Byl jsi ten první, co nám prorazil cestu ke vzdělání.\"

Baloo nevěřil svým uším. \"Nikdy jsem to neměl dělat.\" Zmohl se na chabé konstatování.

\"Proč? Vždyť bychom si nemohli ani popovídat.\"

\"Právě proto!\"

\"Žere tě svědomí, když lovíš, že jo?\"

\"Jak to víš?\"

\"Studoval jsem stejnou školu.\"

\"Takže tebe taky...?\"

\"Teď už moc ne, ale byly časy, kdy mě to žralo hodně.\"

\"Hmm...\"

\"No a pak jsem měl rozhovor s jedním rybářem...\"

\"S rybářem?\"

\"Jo s rybářem. Chtěl mě ulovit, tak jsem se s ním dal do řeči. \"

\"A on tě přesvědčil, že je možné lovit pro zábavu, tak jak to mají lidi rádi?\"

\"Ne, umřel hlady.\"

\"Hmm...Tomu se říká argument.\"

Pstruh se odmlčel a Baloo uvažoval o jeho slovech. Musel přiznat, že něco na tom je. Pokud člověk, tedy pardon, medvěd nechce zemřít hladem, musí jít lítost stranou. Ale...Ovšem teď ho něco napadlo.

\"A co se dat na vegetariánství?\" Navrhl vítězoslavně.

\"No můžeš zkusit promluvit třeba ze salátem, ale nevim.\"

\"Hmmmm.....?\"

Muž nyní již bez kosy, která se kymácela opodál na větvi statného buku, seděl se zkříženýma nohama v trávě a soustředěně balil jointa ze své úrody. Prokopnutej Buben s Trombónem seděli naproti němu. Všichni tři si užívali letního sluníčka. Prokopnutej Buben rozvíjel teorii o lidech ze města, kteří by měli chodit na procházky do lesa. Trombón mu v tom úspěšně přikyvoval. Stařec se jen usmíval a dál balil svého jointa. V celém společenstu vládla nesmírná až vesmírná pohoda.

\"A bůh stvořil lesy, louky, jezera, řeky, moře, hory, prales a ganju, aby si měl kde a jak odpočinout od tvrdé práce.\"

\"Ty myslíš, že bůh pracuje?\" Zeptal se Trombón.

\"Jasně.\"

\"No já kdybych byl bůh, tak bych rozhodně nepracoval.\"

\"Vždyť stejně nepracuješ. Alespoň co tě znám.\"

\"Ne.\"

\"A co takhle celej den děláš.\"

\"No co by. Sedím, poslouchám muziku, hulím ganju a občas něco napíšu.\"

\"Hmm...\"

\"Jo a taky chodím obhlížet svý políčko.\"

\"Tak to jsme na tom dost podobně, akorát že místo poslouchání muziky si zpívám a místo psaní si vyřezávám.\"

\"No to mě podrž.\" Vykřikl Prokopnutej Buben. \"Tak nakonec jedinej kdo tady dře jsem já.\"

\"No to je pravda.\" Utvrdil ho v tom stařec.

Všichni tři se otočily směrem kam ukazovala Trombónova pravička. Po svahu k nim kráčel krásný exemplář medvěda šedého. Byl vysoký šest stop a vypadal vskutku nádherně. Trombón už byl na nohou a chystal se prchat, když si všiml, že jeho dva společníci klidně sedí a sledují přicházejícího medvěda.

\"Co je?\" Zeptal se spíše překvapeně. \"Narostly vám snad strachy kořeny?\"

\"To je přece Baloo.\" Odpověděl mu Prokopnutej Buben. \"A navíc, něco ulovil, takže nebude hladovej.\"

\"Ty taky znáš Balooa?\" Zeptal se překvapeně stařec.

\"Jéje, pan správce. Já tady žiju, ale kde se tady berete vy? Ahoj Noe.\"

\"Nazdar Baloo. Koukám, že už jsi se vypořádal s tím svým svědomím.\"

\"No jo ukecal mě.\"

\"Kdo?\"

\"Ten pstruh. Moc mluvil.\"

\"Vzdyť to je Píďa!\" Vykřikl zděšeně Prokopnutej Buben. \"Vy jste se nějak nepohodli?\"

\"Ale ne. Jenom tvrdil, že každej s kým se dal do řeči umřel hlady a mě se moc umírat nechce.\"

\"No jo, on se Píďa vždycky tak trochu vytahoval.\"

Petr byl znepokojen. Vždycky, když správce takhle vyváděl, tak to nevěstilo nic dobrého. Radši se mu vyhýbal, jak jen mohl. Předstíral, že má moc práce v zadní části vodárny. Občas k němu dolehly zuřivé výkřiky a rány pěstí do čehokoli v blízkosti té pěsti. Copak, on je v pohodě, ale ti dva ti to měli spočítaný.

\"Moje jabkááá!\" Dolehlo k Petrovi zavytí, po kterém až stydla krev v žilách. Po kolikátý už? Je pravda, že mu ty jabka jíst nemuseli, ale na druhou stranu jim o tom nic neřekl a těch pár jablek? Škoda mluvit. Vždyť mu jich zbejvalo, ještě fůru. A kalvádosu má taky hafo zásob. No ale každej mé své mouchy.

\"Moje jabkááá! Já jím zakroutím krkéééém!\" Petr moc dobře věděl, že to neudělá. Byli to jediný exempláře, který se mu podobali. Ale na druhou stranu jim asi něco vyvede.

\"A véééén!!!\" Petra ten příkaz zarazil. On je snad chce opravdu vyhodit? Opatrně se přesunul k oknu aby viděl pře barák. Ti dva tam stáli jako zmoklé slepice a on otvíral bránu a divoce gestikuloval a naznačoval, že mají vypadnout. \"Véééén! Ven! Ven!\" Vykřikoval neustále jako kolovrátek.

To bude celosvětovej malér. Pomyslel si Petr.

\"Jak to že není smrť?\" Zlobil se Prokopnutej Buben.

\"Normálně není. Ty jsi neslyšel, jak mu Baloo říká, nazdar Noe?\" Syčel mu do ucha Trombón, zatímco se muž s kosou a medvěd domlouvali jak naloží s uloveným pstruhem.

\"Chceš snad říct, že nejsme mrtví a nejsme v ráji?\"

\"No v ráji možná jsme, ale tobě připadá Baloo mrtvej?\"

\"To nevím, ale mrtvej rozhodně není, to musíš uznat!\"

\"Mno...Mrtvej není, ale stejně nechápu...\"

\"Do ráje se přece dostanou jen mrtví...\"

\"Před chvílí jsi říkal, že v ráji jsme!\"

\"Říkal jsem možná!\"

\"Tak, že možná jsme mrtví a možná ne!\"

\"No, dá se to tak taky říct.\"

\"Já se z toho zblázním. Nejdřív jsem mrtvej, pak zas ne. Nejdřív si užívám pohody, že už nic nemusí, teď se dozvím, že to není pravda. Chceš, abych se zbláznil? Proč jsi to neřek rovnou a...\"

\"Já si taky myslel, že je to smrť.\"

\"Cože?\"

\"Že jsem taky nevěděl, že to není smrť.\"

\"A teď už to víš?\"

\"No, né určitě, ale ten medvěd mu řekl nazdar Noe! To je snad dostatečnej argument?\"

\"Pro mě ne!\"

\"Ty ses prostě rozhodl, že seš mrtvej.\"

\"Jo!\"

\"Žádnej problém.\" Potom je všechny požádal, aby si pěkně stoupli do řady, pak sundal ze stromu kosu, stoupl si naproti nim, pořádně se napřáhl a máchl.