Oslava poddajnosti

s pospávajícím ránem
příběhy zpívají od konce
dívám se z okna na špinavou zeď
nevím, co jsem měl udělat

v předpojatosti slov
houpeme se na strunách 
v nesnesitelnosti protikladů
v pasti z opakování

říct Ti, co mě bolí
na zamrzlou vitráž zaklepat
probudil mě pohled v davu
jsem lásky kat

s fantazií nemám tvoje tělo
a s hrdostí tu zase nejsi Ty
piju vůni tvojí nevinnosti
svlékáš si kalhotky

jak špendlíkové hlavičky 
budou tvoje zorničky
jak bílé ploty s trny v obočí
a rozpustit se do očí