Nesouvislý výkřik do tmy

Tahle hvězdoslavná výprava do ráje ...
je u konce
(Už i andělé ztratili trpělivost s mým umíráním.)
Jako inkoust jsem totiž neprošla - 
- zasychám strašně pomalu.

             "Znala jsem velkou vodu 
             z fotek a vyprávění
             a jednou, v pondělí,
             hodili mě do ní."

Zabalená jako útroby uvnitř těla
v obalu bez kyslíku
plná vody, plná zbytků
a z nich ...
už si vážně nejde nic vzít.

V té tělesné tmě zůstal jen strach:
Co kdyby se setmělo tak,
že se k sobě neprosekáme?

Nejsme si blíž víc, než na dva výkřiky,
že ze střelce terč neuděláš.

...
...

Není domov bez křídel
a já jen ... trapně závislá
              na všem
              na všem
              na všem, co uletí.