Obávaný sen

Olívie  už už chtěla skočit  když v tu chvíli ji David zastavil. „Olívie zbláznila ses?“  Olívie se na něj podívá a povídá „Davide jsem těhotná a Filip kdyby se to dozvěděl ihned by mne opustil a ty víš, že bych zůstala úplně sama“ David se na ni otočil a políbil ji. V tu jsem se probudila. Tento sen se mi zdá skoro pořád. To snad není možný. Podívám se na budík a vídím že je 6:00. Posadím se na postel a moje nohy vklouznou do měkkých fialových papučí. Vstanu a mířím k mému stolu , kde mám mobil. Vezmu si mobil do svých zahřátých rukou a napíšu zprávu Andreji „ už zase se mi zdál ten divný sen“. O chvíli později mi Andrea odepíše „Oliv neboj je to jen sen žádného Filipa neznáš a David holku má , takže být tebou se vůbec nestrachuju jo a příště mi napiš později“. Moc mě to neuklidnilo, až na to že ten sen se mi začínal zdát čím dál tím víc opravdovější. Rozhodla jsem se na to nemyslet. Pomalu jsem zamířila ke dveřím a nehlučně je otevřela (nechtěla jsem probudit rodiče). Došla jsem do koupelny , když  jsem se podívala na svůj obličej do zrcadla tak mě trochu rozhodily mé kruhy pod očima, měli nafialovělý nádech. Můj nos se podobal kuličce a očí měli barvu oliv byly nádherně zelené po mé mamince. Hlava byla oválná a vlasy byly černé jako havraní peří a dlouhé až po můj pás. Jako každé ráno jsem si upletla dva černé copy a zakončila je černými gumičkami, takže nebyly skoro vidět.   Poté jsem šla do šatny kterou máme všichni dohromady a já mám prostřední skříň. Otevřela jsem skříň a podívala se z okna ven kde už bylo vidět sluníčko a rozhodla jsem se že si vezmu červené šaty pouze na ramínka. Když jsem byla oblečená a podívala  se do zrcadla tak jsem si pomyslila že kdybych  chtěla mohu chodit s jakýmkoliv klukem, byla jsem totiž překrásná. Když mě viděla máma tak mi povídá „ Vypadáš jako já zamlada“ .Mírně jsem se usmála a pokračovala v jídle. Na snídani jsme měla bílý jogurt s loupáčkem a na pití kakao.  Když jsem odcházela z domu rodiče mi jako obvykle mávaly z okna a já jim mávání láskyplně oplatila. Poté jsem došla na zastávku k autobusu. Autobus za necelé dvě minuty přijel a já nastoupila. Řidiči jsem ukázala svoji šalinkartu a řidič pokývnul hlavou. Jak jsem šla uličkou autobus se rozjel a já jsem spadla na jakéhosi kluka. Co nejrychleji jsem zase vstala ale tíha mé prokleté aktovky byla hodně velká a autobus zrovna jel zase do zatáčky ,takže jsem znova spadla do náruče toho kluka. Tentokrát jsem se mu podívala do tváře. Někoho mi připomínal. Měl modré oči, trochu větší nos, hlavu měl kulatou a účes jako Elvis Presley.  Ten účes a ty oči a v tu chvilku se mi to jasně vybavilo vypadal jako David v tom mém snu.  Nehorázně jsem se lekla a vykulila oči on se , avšak lysáčky usmál a povídá „Nejsi ty náhodou Olivie ? „ Já mírně přikývla a zeptala jsem se „ A ty jsi David?“  On pouze přikývl. Vypadal taky trochu vyděšeně.  Vstala jsem ale tentokrát jistě a pevně abych mu znovu nespadla do náruče. Zhluboka jsem se nadechla a řekla jsem „ Asi se ti zdál stejný sen jako mě že?“  David nasadil ledovou tvář a pravil „Ano“. Pak jsem to nevydržela a začala jsem se strašně smát a David se ke mně po chvíli přidal. Pak jsem se posadila vedle něj a povídali jsme si celou cestu do školy. Byly jsme jako dvě spřízněné duše a později jsem zjistila, že je nový žák ve vedlejší třídě. Od té doby co jsme se to ráno potkali jsem se vždy na něj těšila a on se těšil na mě.  Cítila jsem se zamilovaná. Opravdu zamilovaná. Když jsme nebyly spolu psali jsme si sms nebo volali. Asi o měsíc později jsme spolu začali chodit.  Po roce toho nejšťastnějšího co jsem kdy zažila mi zavolal že se semnou rozchází. Ani mi nevysvětlil proč a hovor zavěsil. Já jsem brečela celou noc. A ráno druhého dne někdo zazvonil na dveře. Šla jsem otevřít. Stál tam David a v ruce měl malou krabičku. Podíval se na mě pak na krabičku a opatrně krabičku otevřel. Byl tam přenádherný zlatý prstýnek se třemi perličkami vedle sebe. Poté řekl „ Víš ten rozchod byl vymyšlený, bylo to schválně abych tě mohl takhle překvapit. Chci ti totiž říct že jsem nikdy nepotkal tak úžasnou dívku a že ji nikdy nepotkám a sice ještě nejsme plnoletí ale chci tě i přes to požádat o ruku“. Vehnalo mi to slzy do očí. Nehorázně mě to dojalo. Pak řekl tu osudovou větu kterou jsem slýchávala v romantických filmech. „ Chceš si mě vzít?“ Já na něj chvíli nevěřícně zírala a poté pomalu a důrazně pronesla tak očekávaná slova. „Ano chci si tě do budoucna vzít a miluji tě nadevšechno co mám.“  Nemohla jsem to vydržet a rozběhla jsem se k němu a objala jsem jej. Po dlouhém objetí , potlesku a slz rodičů kteří o tom byly předem jako naschvál informovaní  mi David nasadil na prsteníček prsten který mi nejen perfektně seděl ale i slušel. Byla jsem štěstím bez sebe. Ten den jsem do školy šla s Davidem za ruku a nehorázně šťastná. O pět let jsme se vzali a ta svatba stála opravdu za to. Byla tam největší hostina kterou jste kdy mohli vidět a těch hostů no prostě to byla velkolepá svatba.  A zde vidíte co může krásného způsobit obávaný sen.