Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSomnium
09. 09. 2013
5
5
1847
Autor
Benetka
MOŘE ŠEPTÁ PĚNOU PŘÍBOJE:
Že vzdala jsi se bez boje...
Teď v písku leží naše těla
Milovat ses se mnou chtěla
Já Tvé výzvě podlehl snadno
Vzdorovat Tvým očím není radno
Tak mazlíme se pod hvězdami
S vlahým vánkem jsme tu sami
Stejně i Tvá ústa vlahá jsou
To Lásky touhu nezapřou...
Tvá hebká pleť je jako mech
Rád Tě hladím po ňadrech
Na žádostivost je to lék
Ty strmé štíty bradavek
I oblé křivky Tvého bříška
Jako otevřená bílá knížka
Z níž rty svými zkouším číst
Než zašeptáš:Už obrať list...
Kde chrám svůj má Venuše
Smíš vstoupit ženě do duše
Zlehka ústy laskat jemně
Předám něžnost co je ve mně
Pak v hlavě rozum umírá
Poupě v růži když se otvírá
A stále zrychluje se dech
Pode mnou ležíš na zádech...
Přítomnost náhle se ztrácí
Ve výškách kde létají ptáci..
5 názorů
Hezká báseň
Pozornost uprenou na prubeh slasti
nikdo z nás nevidel tu zelvu kozatku,
tretí den nanásím lécivé masti,
pekne se potvora zakousla do zadku...
Vampirelord
09. 09. 2013***T