Somnium

MOŘE ŠEPTÁ PĚNOU PŘÍBOJE: Že vzdala jsi se bez boje... Teď v písku leží naše těla Milovat ses se mnou chtěla Já Tvé výzvě podlehl snadno Vzdorovat Tvým očím není radno Tak mazlíme se pod hvězdami S vlahým vánkem jsme tu sami Stejně i Tvá ústa vlahá jsou To Lásky touhu nezapřou... Tvá hebká pleť je jako mech Rád Tě hladím po ňadrech Na žádostivost je to lék Ty strmé štíty bradavek I oblé křivky Tvého bříška Jako otevřená bílá knížka Z níž rty svými zkouším číst Než zašeptáš:Už obrať list... Kde chrám svůj má Venuše Smíš vstoupit ženě do duše Zlehka ústy laskat jemně Předám něžnost co je ve mně Pak v hlavě rozum umírá Poupě v růži když se otvírá A stále zrychluje se dech Pode mnou ležíš na zádech... Přítomnost náhle se ztrácí Ve výškách kde létají ptáci..

---