Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se" Otakare Otakare "
Autor
kilianew
" Je to mrtvé" pravil Otakar Vlček a na čele mu v pozdně odpoledním slunci vyrazil pot.
Rázně se otočil a opět zašel do domu z kterého před chvílí vyšel - odstrojil se a načal druhou láhev vína.
" Je to mrtvé " zamumlal a sklenice zacinkala o jeho sklovinu.
A ten zvuk skla jak dávná ozvěna, jiskry jak Vikinga Vika.
Hrdě povstal s ohni v očích, jenž jak fatry na nočních svazích hor karpatských.
" Je to mrtvé " řka opět - však v jiných souvislostech.
Osmělil se - toho dne poprvé a opětoval pohled démonu, jenž mu od rána tichým společníkem - upřeně ho sledoval.
Však co to - ústa jeho pomalu se otvírala a jeho jméno pronášela " Otakare Otakare " , slova tak prázdná, ach ano, já vím,
není, není Otakara... však... jaká hrůza propastná za faktem tímto!
Fatry zornic jeho jak když stádo slonů v ně se vymočilo.
Však jaký vzdor vyvstal v něm v puchu tom.
Jak skalní masív zdvihl se, buráciv " Ať vlci trhají tělo toho kdo není, já měsíc a v svitu jeho řev ten bolestný jen scénou.
Trýznit mě můžeš věk za věkem a i kdybych kálel hrůzou v bolesti plazil se v mukách nesmírných, tak koho to trýzníš a kdo je trýzněn???
Ha!"
A démon ten? Zrak toho dne poprvé - odvrátil na špice střevíců svých jak by se styděl.
Však stydno oboum, ve frašce té, mizerné role mají.
Pak opět pohlédli na sebe, teď však jak staří přátelé.
" Je to mrtvé " pravil Otakar Vlček a kráčel ulicí v záři pozdně odpoledního slunce.
Pod jeho nášlapy jak kdyby střepy drtily se v prach.
1 názor
Marcela.K.
před 9 měsíciOtakare, Otakare...propil jsi život?