Spasitel Bill: Reloaded

Návrat k tématu po letech. Pro četbu je nutná znalost prvního dílu.

Aspell se rozhlédl na všechny strany. V této části města se příliš neorientoval. Prošel parkem binárních a ternárních stromů a dorazil konečně do kavárny. Posadil se ke stolu. Visual přišel za chvíli. Omluvně se usmál: "Učili jsme se zase v semináři nějaké Tajnosti. Nemůžu ti říct co, chápeš." "No jo," mávl rukou Aspell, "to jste celí vy... já si dneska zase překódoval chování celýho bytu a málem jsem se v něm ztratil - zas mi teď líp vyhovuje. Tak co, jak se máš?" "Ale jo... jde to. Byl jsem teď na nějakým dějepisným filmu o Billovi: zase nějaká konspirační teorie, že prý vůbec nežil a vymyslela ho Církev... V kině měl nějakej chlap blbý hemzy, že to určitě natočil nějakej UNIXák, tak jsem mu málem začal vysvětlovat, kde bysme byli bez vás... ale těmhle lidem nic nevysvětlíš." "No já se včera taky trochu naštval: dědeček mě vynadal, že jsem použil proprietární ovladač: on je hodně ortodoxní, víš. Říkal, že za jeho mládí..." "Já to stejně nechápu," zasmál se Visual, "nějakej fanatik by řekl, že jsem bezbillník, že se s tebou bavím... to bysme rovnou mohli začít dělat Modrý smrti jako někdy ve středověku. Vy už taky nejste tak uživatelsky nepřátelští, jak se o vás povídá..." "Mně by zase mohli říct, jaká jsem klikací lama," usmál se ironicky Aspell. Upravil přístupová práva na své sklenici kávy (pouze pro čtení) a na chvíli si odskočil. Visual se mezi tím podíval na letáček na stole: "Nový Chrám Pevného Bodu vás zve na LISPovou meditaci." Tahle silně ezoterní učení moc nemusel, tak letáček odklikl do pozadí. Svět počítačů fungoval. Někdy více, někdy méně, pořád je na co nadávat, když člověk má tu potřebu: kdo chce program bít, bug si najde. Některé aspekty Zdroje byly otevřené, některé skryté, někdo šel více do hloubky a někdo byl více na povrchu. Ale takový je život.

---