Rána bývaj krutá...

 

Dnes jsem se opět probudil,

škoda!

Ale nevstal jsem levou nohou,

vypadl jsem z postele jako pytel z valníku.

Pytel tvořený dírami-a sny.

Hlava mi pulsovala jako pták po orgasmu.

Pachuť předešlé noci mi visela na patře.

Poslouchal jsem proroka-kouřil!

Kázání Iggyho Popa přerušil ten hajzl.

Domácí!

Řval...

Ten slovenský teplouš štěkal jako gazdovský pes.

Něco o šetření energiemi...

Díval jsem se na něj a broukal si Marseillaisu.

Mít tak sílu jej nakopat,

následně zakopat!

Hbitě jsem opustil byt.

Byl jsem pilot co vyskočil z kokpitu hořící štuky...

Schody beru po dvou,třech,pěti-padám!

Bez padáku...

Dopadl jsem tvrdě,ale žiju.

Škoda!

Jen z nosu mi teklo teplé jahodové pyré...

Hledal jsem kapesník,

ale z kapsy tahám hrůznou vzpomínku,

děsivý symbol včerejší noci.

Seděl jsem na schodech a v dlaních svíral hlavu,

bez těla!

Kurva,zase jsem to udělal!

Vrahu!

Zvíře ve mě se rozchechtalo.

Rukou jsem setřel teplou krev

a podepsal se na zeď chodby.

 

 

......utrhnul jsem hlavu panence Barbie!
 

 

---