Vyznání

kamarádovi, kterému život "pokračuje" i po padesátce :-)

Jsi  maják, bouří mých citů omývaný

Já občas zapomínám, že Tě mám

A pak se bojím, že Tě to raní

 

Životem pluji jak na vlnách

A  někdy  se mi stane,

Že zahořím touhou, zkusit nepoznané

 

Přesto mám rád hry s Tebou, kdy Tě cítím

Jak   struny  na hmatníku,

Smysly se zachvějí,  dotykem omámíš

Bez vůně nelze žít, vzrušení nehyne

Tou chvílí mě poblázníš

 

Ty něžné touhy a fantazie noci…

ty jsi ten přístav,  do  kterého

rád se  vracím…

 

 

---