Strnulost - identita ticha

ledovec čímsi protkaný
na souvratích běloby
obzor zaskřípal vranami

z hliněného podloží

hladina nebe snímá
vleklé tělo tmy
                                                                                                                                                                                     

jak v beránčím snu o vlčích smečkách
je vlastní nekonečná stopa
těžištěm hladového dna

I v kazatelnách, čas znachověl
a v odlitcích skel pak počkal
na prázdné nebe na zemi

kde noc pravidelně zdá se mi
v naléhavém tichu, doslovná