Podvod

Jak kdyby ti někdo zapíchl nůž do zad,
topil tě a přitom se usmíval. 
Pak už jen řádky sepsanejch omluv,
jak nevydrží, aby lhal.

Pocity, který nedaj se vrátit,
odpouštíš a hlas se ti třese..
Člověk, od kterýho si to čekal nejmíň,
doufáš, že tvoje srdce to snese.

Padáš až dolů, někam hloub,
bude to pořád stejně krásný?
Ač snažíš se, tak nepochopíš, 
ale že nežiješ v pohádce, je ti jasný.