Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

1989

13. 05. 2014
4
6
1894
Autor
Danny

parafráze na Orwella

Willis Brown zapnul nenávist. Kouknul se do peněženky, pokýval hlavou a začal křičet. Všechno bylo tak, jak si představoval. Usmál se a lokl si Kávy vítězství. Musí se ještě podívat do obchodu, zda nemají nový kartáček na zuby, ale poté může jít na nepovinnou přednášku "Angsoc a řízení dopravy ve velkých městech". O'Brien si Willise Browna velmi dobře všímal: vždycky při Dvou minutách nenávisti skandoval nejvíce. Ale nebyl ani příliš "vědoucí", příliš vědomě operující s principy Angsocu, jako... O'Brien si málem vzpomněl na neosobu jménem Syme, ale neudělal to. Zkrátka... tady byl potenciál na růst: a to na jediný možný růst, který byl v Oceánii povolen. O'Brien si přitáhl speakwrite a začal diktovat: "Willis Brown: duckspeak veledobrý, angsoc pojetí převeledobré. Návrh posun vnitřstranně. Nadřízschvál." *** Když někdo zaklepal na dveře, bylo to neobvyklé. Willis chvíli přemýšlel, přestal počítat své peníze, zvedl se a otevřel neznámému příchozímu. Jak se ukázalo, zas tak neznámý nebyl: byl to O'Brien. "Soudruhu Browne, mám tu čest vám oznámit důležitou zprávu. Byl jste vyhodnocen jako potenciální kandidát na přestup z Vnější strany do Vnitřní. Stalo se tak díky vaší píli, angažovanosti a dobře vyvinutým schopnostem doublethinku." Willis se usmál: "Budu muset projít nějakými testy, že?" "Samozřejmě," odvětil O'Brien, "v podstatě se zopakuje test, který jste -jako každý člen Strany- absolvoval když vám bylo šestnáct. Jak říkám, ve Vnější straně by vás bylo škoda: Oceánie vás lépe využije v centru dění. Přiďte zítra v devět ráno na Ministerstvo pravdy, oddělení klasifikace." *** Willis Brown seděl v pohodlném křesle a jedl pstruha na másle, k tomu popíjel pravý indický čaj. Uplynulo pár týdnů a po úspěšných zkouškách byl přeřazen na odpovědnější pozici. Sáhl do kapsy, poklepal na peněženku a přitáhl si speakwrite k ústům: "položky dva až pět rozšíř, položka sedm deset škrt, nový oddíl pět..." *** "Jste zatčen!" křikl pan Charrington, nyní převlečený za prodavače obuvi. "Ne, to vy jste zatčen!" křikl zákazník a ukázal průkaz agenta Ideopolicie. "Jaktože záznamy... tam má být..." koktal pan Charrington. "Nevím, je v tom nějaký zmatek, v poslední době. " Kousek od nich na manifestaci začal řečník koktat: projev byl nějaký divný. Lidé nesouhlasně mručeli. *** Willis Brown při placení v obchodě utratil deset dolarů. Podíval se na peněženku, co mu říká. Generovala totiž signál synchronní s jeho kartáčkem na zuby... za deset minut bylo třeba zapnout nenávist. No dobře. Spočítal počet dlaždic na chodníku o odečetl deset, za těch deset dolarů. Rozdíl dnes řekne do speakwritu, jako vždycky. *** Kdo je šílený sám o sobě, nemůže zešílet ještě jednou, způsobem Angsocu. Může se ovšem adaptovat a vytvořit mimikry. Psychotiků ve Vnitřní straně přibývalo a rozdíly mezi jejich soukromou logikou a logikou Strany zvyšovaly nestabilitu a entropii. Kousek od Willisovy hlavy se srazily dva vrtulníky Ideopolicie.

6 názorů

čet jsem Huxleyho, Orwella i Zamjatina, takže tomu tady rozumím. nicméně 15 resp 16 není 84. Ale to nebylo cílem dílka, že. T.

Danny
19. 05. 2014
Dát tip
Tangens: pointa tam je, ale obávám se, že je pochopitelná pouze pro toho, kdo četl 1984

Janina6
15. 05. 2014
Dát tip

Pěkný. Jako bychom tam už někdy byli... případně tam směřovali :-)


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru