Mou strunu zvuč dál

 

Pod světlem vybledlých neónů roztáhni křídla

Chuť dálek ti vsákne do rtů, nakrm svou tvář

V uličkách zní hudba cajónů a už je zítra

Pach vína ti stírám ze rtů, nastav svou tvář

Amore mio

Buď tím, jemuž do oka padám, jak do polštářů

Zastav tu chvíli

 

 Město jak úryvky parfémů se rozprostírá

Křik z výšky ti do oka padá, přistup blíž

Ozvěny slov, co lámou se o střechy domů

Ve vlnách … přístavních dnů

Amore mio

Roztáhni křídla, svým peřím mě obal a ztiš

Mou strunu zvuč dál

.  .  .  .  .  .  .  .  .  .  .  . 

Jenomže seš to ty,

a to seš zase ty,

ležíš vedle mě ty,

všech nudných šašků král.

Jenomže seš to ty,

a to seš zase ty,

ležíš vedle mě ty,

jako by ses mi smál...

 

---