Andělé

Andělé

Andělé zamávají křídly, 
a pošlou Lásku do srdcí všech lidí. 
Andělé nezapomenou,
i ty nešťastné vidí. 

Chtějí jim pomoci, setřít jim slzy.
Kdy potkám Lásku? Potkám ji brzy?
Opravdovou? Čistou a nezištnou? 
Já hledám.... Prostě jen upřímnou.

Můj milý anděli, lítáš si v oblacích,
já myslím na Tebe, srdce mi krvácí.
Bojím se Lásky, bojím se trápení.
Bojím se prostě jen, dalšího zklamání. 

Můj zlatý anděli, rozprostří křídla,
prosím už nedovol, abych zas slítla. 
Dopadla tvrdě a bolestně, zpátky zas na zem,
stejně to risknu, asi jsem blázen.

Anděli, myslím tu na Tebe, 
chci Tě mít tady, tady u sebe.
Chci s Tebou plakat, taky se smát, 
chtěla bych, abys mě měl opravdu rád.

Kde se mi touláš, anděli můj?
Já už chci slyšet: ,,Teď jsem jen Tvůj!“ 

Anděli, kdepak zase lítáš?
Proč už se mi neozýváš? 
Vím, že už mi zprávu nepošleš,
že už mě nikam nepozveš.
Anděli, kam si se mi ztratil? 
Proč si mé štěstí takhle zkrátil?

Anděli drahý, strážce můj,
nikdy už neřekneš: ,,Chci být Tvůj"
Anděli, ty lítáš si do oblak,
mé oči halí černý mrak, 
z očí už mi zase prší slzy,
tak ozvi se mi, prosím brzy.
Přes slzy na nebe nevidím, 
zamilovaným tiše závidím.

Anděli, proč i Ty si mě zklamal? 
Mé srdce si takhle zlámal?
Já věřila, že si můj osud,
ty si teď lítáš, tak daleko odsud.
Nenapíšeš ani řádku, 
já vím, mělo to být popořádku.

Anděli, ale já byla vždycky jiná,
přeci není to jen moje vina.
Já myslela si, že rád mě máš, ty zatím takhle utíkáš.

Anděli milý, už nebudu prosit, abys roztáhl křídla, 
To už je jedno, já už na zem stejně slítla.
Já věřila, že andělé neumějí lhát, 
že chtějí se jen po celý život smát.

Andělíčku, můj strážníčku, 
vyslyš moji modlidbičku:
,,Už nechci vidět slzy, kutálet se z pod mých řas,
popros Lásku, ať příště přijde v pravý čas."