Jinak

Úplně opilý namol

s nohama vraženýma

do vřícího asfaltu mrtvé Prahy.

Já poslední rozkradač

dojných krav

penězovodů bídy a chudoby

zcela v bezpečí nové tváře

svobodně zvoleného  senátora Vyžírky

jen můj revolver číhá

za dveřmi blahobytu

v průvanu klíčové dírky ...

 

Promítám si film

život je tak nejistý

na plátně bledne

život příživníka lobisty ...

 

A večer stahuje žaluzie na okna

jak za náletů,

aby ani slámka světla ...

 

Děvka předplacená

na mě zírá

natřásá se jak kvočna

je mi sladce

ve jménu pokroku

hrabajíc se v mém rozkroku

jak ctihodná vejce hnětla,

vzdychaje,

jaká je to dřina náročná ...

---