Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Asfalt I - První tři týdny - recenze na audioknihu

03. 08. 2014

552

Autor

řádek

Autor: Štěpán Kopřiva
Žánr: Horor
Čte: Ludvík Král
Režie: Radek Volf
Hudba: Jan „Jabba“ Zámečník
Vydáno: 24. červen 2014
Čas: 18 hodin 19 minut
Vydalo Audio vydavatelství Walker&Volf

Řekněme si to na rovinu. Opravdu nejsem ideální posluchač hororových románů typu Asfalt. Jsem znalec Disneyho, vím, jak se která princezna jmenuje a jakého má koně či prince, ale horory nečtu a ani na ně nekoukám, protože mi bohatě stačí ty každodenní horůrky s mými malými třemi démonky doma. Takže Asfalt jsem si pustila jen proto, že mám ráda Walkera a Volfa. A protože mám ráda audioknihy. Opravdu jsem od toho nic nečekala. Jenomže pak se to stalo.

Nejen že jsem poslouchala, kdykoli to šlo (na sluchátka, protože tohle se fakt v autě za jízdy s dětmi nedá), ale dokonce jsem byla ke konci knihy schopna u Asfaltu i svačit. Člověk si zkrátka zvykne na všechno. Třeba i na to, že narátor Asfaltu Ludvík Král nadaboval snad polovinu pohádek na kanálu pro nejmenší JimJam a mně do Asfaltu z počátku lezl Šedínek, Tatík i s Červeňákem. O komářici Lole ani nemluvě. Díky bohu (nebo spíš díky ďáblu, abych byla přesná) se rychle zdekovali.

Nechci se tu rozepisovat o knize. Tohle opravdu musíte slyšet. Jen několik postřehů. Ne, skutečně jsem se nikdy nezabývala tím, jak by asi mělo vypadat peklo, ale nemám problém s představou autora se plně ztotožnit. Nebo spíš – autor zašel mnohem dál, než bych ve svých neexistujících představách asi kdy zašla já. Klobouk dolů. Nečekala bych, že se u tak brutální knihy můžu několikrát nahlas rozesmát. Šlo to bez problémů. Stejně jako se nenudit. Kniha je brilantně napsaná. Nadupaná dějem. Scény jsou popsané tak barvitě, že je před sebou vidíte jak na plátně. O co hůř, chvílemi se může zdát, že je i cítíte. Jsem přesvědčená, že autor podepsal smlouvu s Freudem (což je možná ještě horší, než s ďáblem), protože na sex budete myslet během poslechu mnohokrát, přestože ve skutečnosti půjde o jatka.

Ludvík Král exceluje. Absurdita brutálních scén dává možnost zajít až za hranici, „vychutnat si“ děj. Král neprojede žádnou příležitost využít text tak, aby děj ještě více zdramatizoval a vyhrotil. Nespěchá, a to ani ve scénách, kde jde o vteřiny. Ví, kdy udělat pomlku tak, aby posluchači umožnil to, co obvykle během poslechu audioknihy nejde – a sice možnost vykládat si text mnohoznačně. Ani jedna intonační chyba. Barva hlasu a práce s ním skvělé. Dramatizované dialogy v dobře odhadnuté míře. Nic přehnaného, nic přeexponovaného, což by takovou knihu nejspíš pohřbilo. Kopřivův text v Králově podání zkrátka baví. A to včetně té krve, střev a dalších, mnohem horších věcí. Nic pro třasořitky. I když to je vlastně otázka, neboť, jak už jsem na začátku zmínila, jsem znalec Disneyho…

A na závěr už jen jediná otázka. Kde mám, milý Walkře a Volfe, ten druhý díl, zatraceně?

Recenze publikována na serveru www.kukatko.cz

http://www.kukatko.cz/clanky/recenze-asfalt-prvni-tri-tydny/?

6 názorů

MMA

11. 12. 2014

Dát tip

Audio verzi jsem neslyšel, ale knihu četl. A jsem z ní na rozpacích. První zhruba polovinu jsem opravdu hltal, dokonce jsem se chvílemi chechtal nahlas, industriální podoba pekla neměla chybu… Pak se vše začínalo opakovat, akce byla alibistická, jako by sloužila jen k tomu děj pořádně natáhnout; démoni byli ke konci už opravdu zcela dementní, a kupily se nelogičnosti. Asi ta nejzákladnější: proč se komando za každou cenu snažilo dostat zpátky nahoru, když stejně za pár let všichni umřou a opět skončí v pekle? Proč se místo toho nesnažili provézt revoluci, která se sama nabízela?? Asfalt mohl mít klidně o dvě stě stran méně a byl by mnohem zábavnější.

Zin

25. 09. 2014

Dát tip

Jo, tohle je bomba.

Nostalgia_For_Infinity

08. 08. 2014

Dát tip

Asfalt má jednu zajímavou vlastnost. Ty nechutnosti jsou vyhnaný do takového extrému, že mozku čtenáře už nezbyde nic jiného, než se s nimi prostě smířit, jako by to bylo normální. Takže ve finále zbyde jen brilantní, ukrutně zábavný a čtivý příběh.